PŮL ROKU!

Zdravím,

vidíš, pak že na ty výročí nejsem, moc dobře si uvědomuji, že dnes je to přesně půl roku, co už jsme se neviděli, ani se neobjali, nic. Půl roku jsem bez nejlepšího kamaráda, sexu a zážitků, které bych s tebou měla. Půl roku.. Ten čas neuvěřitelně letí, stále mi ale připadá, jako by to bylo včera, co jsem se to dozvěděla. Nicméně musím se i pochválit za svůj postup životem. Půl roku a já už jsem čtvrtým měsícem v Belgii, učím se holandštinu, občas si zpívám i tancuju a mohu říct, že občas si i ten život vážně užívám! :)

Zprvu jsem chtěla napsat zase nějaký šíleně smutný článek, ale proč? Proč se mám neustále trápit, když ty jsi už na tak úžasném místě a tvé vědomí se posunulo takovým způsobem, o jakém se mi ani nesnilo. Já se vyloženě těším na svou smrt, né že bych se zabíjela, ne to vůbec, ale nebojím se jí. Vím, že prostě se člověk jen dál posune. Takže já vím, kde jsi. Ty, Tvá pravá podstata - bezpodmínečná láska. Můžeš být i na více místech najednou - paráda. Vážně Ti občas i závidím, navíc si zemřel mladý, takže obklopený spousty přátel a celou rodinou a mohl si vidět, jak nás to všechny zasáhlo.

Občas se mi o Tobě zdají sny a nesnáším, když v těch snech znovu umíráš a já to prožívám celé zase znova. Proč se má mysl musí neustále trýznit?! Já tohle nemám zapotřebí! Život je tady a teď! Nebaví mě se neustále zaobírat minulostí, vážně ne. Co bylo a jaké to bylo. Prostě to bylo, tečka, ale ted je ted. Chci si vytvořit zase krásné vzpomínky i na tohle období. Chci Tě nechat jít. Chci si zase užívat toho života, který tu stále mám, neboť i kdybych žila sto let je to stále neuvěřitelně kratoučké období, oproti věčnosti, co přijde pak! :) Občas se přistihnu i jak myslím na to, že bych byla znovu zamilovaná. Vždyť to je to nejhezčí období - zamilovanost. Proč bych se o něj měla ochuzovat?! Je vážně čas na to posunout se dál. Miluju Tě stále, na tomto faktu se nikdy nic nezmění, ale chci tu být i pro druhé, ne aby tu byli všichni jen pro mě! :)

Chci zase začít žít. A tak bych Ti ráda slíbila při tomto našem "zvláštním" výročí, že si budu vážit každé chvíle, kterou na tomto světě mohu strávit za nás oba, že si budu užívat každý moment a že na sobě nepřestanu pracovat! :) Slibuji Ti, že už budu více šťastná než smutná a slibuji Ti, že mě bude mít více lidí rádo než nerado! :)

Dnes jsem řekla spolužačce, že je to přesně PŮL ROKU a ona se na mě podívala a řekla: nejvyšší čas posunout se dál. A má pravdu! :) Nechci být už více smutná. Nedělá to dobře a člověk z toho může i onemocnět. Chci si UŽÍVAT. Na tábor se těším, těším se tak neuvěřitelně až to snad ani není možné. Taky ve čtvrtek letím do ČR, a v pátek slavím narozeniny s přáteli. Těším se, strašně se na všechny těším! :) Těším se i až budu zpět, protože mám ráda tuhle rodinu a tuhle Belgickou zkušenost i holandštinu.

Uvědomit si to mě stálo spousty sil a neustále nad tím přemýšlím, ale každopádně je lepší být veselý než smutný, vždyt i Ty sám si nesnášel, když jsem byla smutná a vím, že teď jsi určitě moc rád, že jsem k takovému rozhodnutí dospěla. Už nezbývá nic jiného než se tím začít poctivě řídit. Myslet na Tebe nepřestanu, jen u toho už snad nebudu nešťastná, ale šťastná, protože jsi tam kde jsi. Nemůžeš být na lepší místě a já jsem o tom přesvědčená. Mělo se to stát a já zase začnu žít. Děkuju za všechny zážitky a zkušenosti, které kvůli Tobě mám a moc Ti děkuji, že nade mnou stále držíš ochranou ruku. Miluju Tě broučku! A dávám Ti jedno velké S Bohem..... Jdi za Sluncem, Láskou - taky půjdu! :)

NAVŽDY <3

Zvyk

Ahojky lásko,
už jsem ti zase dlouho nepsala (nu čtyři dny, ale na mě je to dlouho :), samozřejmě, že na Tebe myslím neustále jen občas jsem líná si sednout a něco napsat, i když vím, že mi to pomáhá. Před třemi dny jsem měla 20té narozky. Toto letí. Už jsem na tomhle světě celý dvacet let a ty jsi ty svoje ani nedožil. Není to spravedlivé, ale prý se takové věci stávají. Vždy jsem si myslela, že jen zlým lidem, ale to byl omyl. Velký omyl. Tyhle věci se dějí právě naopak těm hodným, co si to nezaslouží. Je, ale fakt, že pokud po smrti přijde to, co si myslím, tak je skvělé, že se tyhle věci dějou hodným lidem. Tedy pokud jsi tam šťastný tak jako nikdy, jsem moc ráda, že jsi právě tam. Bohužel není žádná cesta, jak to dokázat a tak mám občas pochybnosti, že jsi zmizel. Ale jen občas, většinu času s tebou komunikuji svým způsobem :P :).

Nedávno jsem myslela na své budoucí děti :). Doufám, že tedy nějaké mít budu a že jim budu moci vyprávět o Tobě :). Docela pokrok nemyslíš?! Ještě před měsíce jsem si myslela, že umřu brzy, protože to bez Tebe nevydržím. Teď už si představuji své děti a jak jim vyprávím o nás. V tu dobu už si toho asi nebudu tolik pamatovat, takže jsem ráda, že si píšu blog a jednou jim ho třeba dám přečíst :). Musejí vědět, čím vším si jejich maminka prošla a proč je taková jaká je! :) Co jí změnilo a "vytvarovalo". Žes to byl TY! Taky si určitě pár věci poupravím a vznikne z nás fantastický pár, což jsme ale vůbec nebyli. Mysl je neuvěřitelná dokáže lhát i sama sobě a tak dlouho, dokud tomu pak sama nevěří. Vůbec jsme nebyli dokonalí. Byli jsme normální pár. Tys byl dokonalý, i když já to v tu dobu neviděla - to je jasné, člověku schází vždy to, co nemá a dokud to má ani si neuvědomuje, jakou to pro něj má hodnotu. A tak se měním. Jsem teď vděčná úplně za vše. Občas i za to, že mám sílu vstát z postele a vůli si třeba i na půl hodky zacvičit.

Svým způsobem je každý člověk dokonalý, minimálně pro jednu jinou osobu. Pro koho teď mám být dokonalá já?! Víš, jak jsi mi říkal, že taky občas myslíš na to, jaké by to bylo tu nebýt a že by bylo kolikrát jednodušší to prostě jen vše ukončit?! Pak jsi se zamyslel a řekl si, že bys to nikdy neudělal, protože tu máš mě - svoje největší štěstí a taky rodiče. Udělali to za tebe jiní, ale výsledek je stejný. Nejsi tu. Tak už zase musím bojovat sama, sama za sebe. Je to tak zvláštní. Přijde mi, že jsem si pořád nezvykla. Pořád tak nějak čekám, že za mnou přijdeš a obejmeš mě a nebo uděláš Shaggyho, ale kdyby se tohle stalo asi bych tě neměla vytetovaného na ruce a možná po Tobě ani tolik neprahla. Smutný, vid? Pravda někdy bolí a mě bolí poslední dobou moc..

Verunce

Rozhodla jsem se, že tento článek věnuji své nejlepší kamarádce a vůbec té nejlepší osobě, co znám! Tobě, Veru! Jsme kamarádky už od dětství, a i když v našem přátelství byly sem tam malé pauzy, vždy jsme se k "sobě" zase vrátili. Myslím, že to je to nejlepší, co jsem kdy v životě udělala. Rozhodla se ti věřit a mít tě za tu nejlepší kámojdu :D. Zase jsi mě utvrdila v tom, jak jsi úžasná. Veru, já vážně nepřeháním. Mám tě ráda celou svou duší a víš, že kdybych byla kluk tak jsme svoji! :))

Podívejte se, co ta moje kočička vytvořila. Neboť teď na facebooku běží beer challenge, což spočívá v tom vyexnout půllitr piva a označit další tři blbce, co to udělají taky nebo vám "dluží" basu. Tato hra se ohromně chytla a lidé vymýšlejí její různé vylepšení a podívejte, co vymyslela ONA! :)

http://www.youtube.com/watch?v=la4j2VxnRHw - samotné video se mi nepodařilo přes blog nalézt tak ho sem postnu, alespoň takhle! :)

Dlouho už jsem přemýšlela nad tím, že sem napíšu něco o Tobě, ale stále jsem se k tomu nedostala a teď jsi mě svým videem naprosto přesvědčila. Víš ono má člověk hodně přátel, ale opravdu málo těch pravých a já si myslím, že mou pravou jsi ty! Už jen to, že jako jediná čteš můj blog pravidelně a dala jsem ho spoustě holkám, které jsem považovala za své velmi blízké. Nevím, zda-li si myslí, že si sem napíšu na začátku 5 článků a od té doby nic. Opravdu nevím, ale já mít dobrou kamarádku, které zemře přítel a ona by mi dala přístup na svůj blog, asi bych ho četla a měla zájem vědět, jak se vlastně doopravdy má. Asi jsem jiná, asi jsme ty a já jiné! :) A to je dobře! Ty jsi moje spřízněná duše a já ti moc děkuji za to, že vůbec existuješ a máš mě pořád ráda!!! :) A že mi tak moc pomáháš, aniž by sis to i uvědomovala. Prostě Tě mám ze všech nejradši! :)

Valentýn

Ahojky brouku,

tak je tu zase. Valentýn. Nevím proč to všichni tak moc přehánějí. Přijde mi jako by byl Valentýn taková koprovka, buď jí miluješ a nebo nesnášíš. Přesně tohle se teď děje. Buď lidi přejí šťastného Valentýna všem a hlásají mír a nebo, že Valentýna úplně nesnáší. Vzpomněla jsem si na našeho Valentýna. Ty s Tvojí mamkou jste mi vybrali luxusní kozačky, protože v té době jsem jako obvykle chodila celou zimu v keckách. Boty mi samozřejmě nebyli (velikost 41 byla správná, jen má lejtka jsou větší než by měla být :D). Byla jsem z toho smutná, protože byly vážně nádherný a já bohužel vážně velká a s tím člověk nic neudělá ze dne na den. Tak jsme je den po mé oslavě 18tin jeli vrátit. Bylo mi šíleně blbě a tys jel se mnou a držel mě za ruku. Musela jsem si vybrat něco jiného, tak jsem si vybrala tašku a jiné botky. A za tohle všechno jsem ti já k Valentýnu dala jen čokošku ve tvaru srdíčka. Vím, že to není o darech, o tom jsem přesvědčená, ale mohla jsem se snažit víc. Tys pro mě dělal úplně všechno a já?? Nu moc dobře víme jak to bylo. Každopádně jsme měli krásnou Valentýnskou noc! :)

Můj názor na tenhle svátek je takový, že mi prostě nevadí. Je hezké, když jsou zase jeden den lidi na sebe milý a snaží se udělat tomu druhému radost a ani mi nevadí, že jsem teď "sama". Samozřejmě je hezčí, když na Valentýna nejste sami, ale dějou se i horší věci :D - má oblíbená věta :). Navíc já už teď nikdy sama nebudu, takže to beru taky trošku jinak. Ráda bych Ti poděkovala za to, co se mi dnes podařilo najít! :)) Nebo-li ráno v autobuse vyslovím přání a odpoledne je splněné! :) Chtěla jsem si koupit nějakou mikinu novou, takovou tu příjemnou na dotek a teplou a plus nějaké levné tríčo (tvoje oblíbené slovo, co tě vždy rozesmálo :) a nebo tílko tak do 4 eur a mikču do 7 eur. Po škole jsem se šla mrknout do Takka, protože mi "ujel" autobus. A hádej co?! :) Našla jsem tam dokonalý tílko za 4 eura a mikinu přesně takovou jakou jsem chtěla, teplou za 7 eur ve slevě :). Já tě vážně moc miluju. Já pro Tebe zase nic nemám a teď už to ani nemůžu vyřešit tou nocí :(.

Taky samozřejmě, když jsem jela ze školy a do školy tak nepršelo a ted zase leje jako z konve. A včera pro Toma do školy - bez pršení! :) A pak celý den déšť a kroupy. Děkuju, děkuju, děkuju moc.

Včera jsem si dala pauzu od cvičení, protože jsem to nestíhala.. Musela jsem vyzvednout děti ze školy, vařit véču a pak je i uložit do postele a večer v 10 hodin už se mi to dělat nechtělo, ale bylo to přesně po 14 dnech denního cvičení takže proč si jednou nedat pauzu! :) Dnes už zase jedu! :) A normálně Ti musím říct, že i mě se zdá, že jsem něco málo shodila! :) Rozhodně mám menší boky než kdy dřív! :) A to je prostě paráda a prsa. Prsa se mi hodně zmenšila, ale to mi nevadí! :) Je to známka, že to funguje! :))

Každopádně jsem Ti jen chtěla poděkovat a popřát Ti krásného Valentýna, i když tam nahoře nic takového asi není. Není to totiž potřeba. Tam je láska denně a všude :). Stále Tě miluju, brouku!

Láska?

Miláčku můj,

teď nedávno jsem zrovna přemýšlela nad tím, jak jsem se k Tobě chovala na táboře. Zase čtu knihu, kde se píše o vztazích a že pokud nám něco nevyhovuje měli bychom se hlavně změnit my a něco do toho vztahu taky přinést. Tys do toho vztahu dával úplně všechno a já se chovala, jak kdyby mi na Tobě nezáleželo, jak kdyby to mělo být jen dočasné. Neumím si představit, jak jsi mě musel milovat, protože jsem se chovala hrozně a ty i přes to všechno jsi mě miloval a ty chyby neviděl a nebo viděl a nemluvil o nich. Pro Tebe jsem prostě byla ta jediná a je vážně zajímavé si to takhle zpětně všechno uvědomovat. Hlavně si uvědomuji ty svoje chyby, které viděli všichni ostatní jen ty a já ne. Já si myslela, že žádné nemám a tys je prostě nejspíš přehlížel schválně. A nebo jinak, bral jsi mě takovou jakou jsem byla. Neuvěřitelné. To je to, po čem každá holka touží a já stejně byla věčně nespokojená a přitom všechny chyby byly ve mě! A tys mi nikdy nic nevyčetl, za něco mi nevynadal, nikdy.. Prostě jsi mě tak bral a i přesto mě miloval. Proč já tohle neuměla? Proč já dost často viděla jen ty chyby? I když mi ostatní říkali, jak jsi dokonalý. Milovala jsem Tě, o tom se tady nemusíme ani bavit, ale často jsem byla naštvaná bezdůvodně, často jsem tě podezřívala a žárlila naprosto bezdůvodně. Vždyť ty ses ani na jinou holku nepodíval. Mým kamarádka jsi vykládal, jak jsem úžasná a jak krásně se směju a že mě přeci nejde nemilovat. To je neskutečný. Můžeš mi říct, kde teď najdu někoho takového? S kým zase můžu být šťastná, když ty jsi ve všech ohledech byl úžasný? Ano uvědomuji si to až pozdě, ale přeci jen si to aspoň uvědomuji. Hodně kamarádek mi tě závidělo a já si tak nějak tebou byla tak jistá a brala tě za samozřejmost až jsem si neuvědomovala, že bych tě mohla ztratit. A ono se to stalo. Ztratila jsem svojí jedinou jistotu v životě. Chci najít kluka, kterému tohle všechno budu moci vynahradit, u kterého se snad poučím ze svých chyb. A kterého budu milovat, protože prostě jen je.

Bezpodmínečná láska. O tu tu vždycky jde. Tu chce každý, ale málo kdo jí umí dát. Já už toho snad budu schopná. Snad toho schopná jsem už teď.

Výzva - stále jedu

Broučku,
tak jsem se do toho dala a zatím vytrvávám! :) Zatím mě to nepustilo, díky Ti a možná i díky Bohu! :) Denně cvičím podle videa a dělám dřepy, měla bych do toho přidat i sklapovačky, ale do toho se mi zatím tolik nechce. Snad zítra, když mám pauzu od dřepování (každý 4. den je pauza) :). Ještě, že to vyšlo na zítřek, protože je pondělí a musím toho zase udělat mraky, žehlení, úklid atd.. V úterý tu dokonce nejspíš budu s dětmi sama, tedy doufám, že jen s Tomem a Sofí, protože Petra jede na véču s Robem. Zítra mě taky čeká test z holandštiny, ale mělo by to být jen doplňování sloves - brnkačka! :D Musíš mi slíbit, že mě to cvičení nepustí. Musím ještě vytrvat do příjezdu do Čech už mi zbývá jen 18 dní. Jeden tzv. Paprsek. Není to moc, ale aspon něco a pak budu mít další tři měsíce, poslední tři měsíce na úplně doladění postavy, tak jak potřebuji! :) Do Tábora :D. Nevím, proč jsem si dala hranici tábora, ale bylo by to moc fajn! :D

Nu tak já jdu zase na dřepy - 110. Dala jsem to! :) 110 si dnes můžu zase zapsat jako zdolanou! :))

Send Me On My Way

Zdravím miláčku,

ráda bych dostala vysvětlení, toho, co mě to ráno zase v autobuse přepadlo?! Proč?! Začala mi hrát naše písnička z Doby ledové a mě začaly stékat slzy po tvářích z ničeho nic.. Prostě..

Přemýšlela jsem nad tím, co vše jsem kvůli tobě zažila. Poznala jsem mraky nových lidí, z kterých se i stali mí dobří kamarádi, troufám si říct, i jedni z nejlepších. A ty naše nekončící párty a pak ty noci u tebe?! Jak já byla hrdá, že mám tak parádního kluka, který má taky i parádní kámoše. Každé pondělí jsem se ve škole mohla chlubit, kde jsem zase v pátek byla a jaká byla pak noc a ráno, jak jsi mi chtěl vždy udělat snídani do postele. Byl jsi moje zlatíčko! Milovala jsem tyhle víkendy. To se není čemu divit, že lidi mají rádi víkendy, pokud je prožívají takovým způsobem jako tehdy já. Do středy jsem mluvila o tom víkendu a od středy jsem se pak těšila, co ten další zase přinese. Byla to jedna dlouhá nekončící párty. A i když jsme z Jesenice chodili pěšky mě to nevadilo, protože jsem milovala i ty cesty. Vždy jsme si pustili songy a zpívali si i s Jindřichem a Romanem a byli jsme taková super parta! :) Pak na pumpě koupili něco k jídlu a šli jsme si domů lehnout, kde jsem tedy rozhodně nespali :P :).

Taky jsem si právě vzpomněla na tu chvíli, kdy jsi mi tu písničku pouštěl a společně jsme na ní na hřišti tancovali, shodou okolností na tom hřišti, kde jsi trávil své poslední chvíle a z kterého jsi pak nasedl do toho stupidního auta. Jak jsi mě držel za ruce a zpíval mi.. A pak se u toho líbali, já nevím proč, ale zrovna tenhle polibek si vážně pamatuji. Bylo to něco dokonalého. Hudba umí umocnit každý zážitek. Od té doby to byla naše písnička. Vůbec celý večer byl naprosto skvělý, už ani nevím jestli to byly Čarodějnice, ale myslím si, že jo. Byl tam i Pavel a s ním jsem taky tančila, říkal ti tam, že by někdy chtěl mít holku jako máš ty a ty jsi mi to přišel říct, protože v té době jsem si nebyla jistá, jestli mě tví kamarádi mají rádi. A tys byl nadšený, že mi to můžeš takhle dokázat! :)

Teď tak přemýšlím nad názvem písničky : Send Me On My Way, neznamená to čistě doslova pošli mě na mojí vlastní cestu? Tak já Tě tedy posílám.. Doufám, že si jí užiješ, jako sis užíval celý svůj život :-*. Ty jsi žil, zatímco někteří celý život jen přežívají. Miluji Tě stále, i když už to bude skoro půl roku. Vím, že Ty bys mě taky miloval, stát se to mě a jsem si stoprocentně jistá, že bych Tě taky opatrovala tam ze shora!

Totáči

Ahojky brouku,
tak jsem zmákla další den.. Už se mi to pomalu
krátí. Za chvíli už zase budu v ČR, kde mi ten týden uteče jak nejrychleji bude moci. Těším se na ty má zlatíčka všechny! Zase jsem si zacvičila. Mám to ráda, baví mě to. Už to je týden a ani jeden den jsem nevynechala, a to jsou začátky prý nejtěžší, tak už to snad bude jen lehčí a lehčí. Děkuji za tu vůli a důvěru, vím, že tys vždy věděl, že to dokážu. Vždy jsi mi dokázal tak věřit a ve věcech, ve kterých jsem si já absolutně nevěřila, tys měl jistotu, že je zvládnu a ještě ke všemu lépe než všichni ostatní. Byl jsi můj anděl a teď jím určitě jsi taky. Andílek, co mě tu hlídá a pomáhá mi. Vím, že bys mi řekl, že jsem krásná a cvičit nepotřebuji, protože to jsi vždy říkal. A pamatuješ od jaké doby? :D Byli jsme spolu asi měsíc a šli se projít na Hájích a tys říkal, že bychom spolu mohli začít cvičit, protože budete mít doma posilovnu (já vím, myslel jsi to dobře, chtěl jsi abychom byli co nejvíc spolu) a já se na tebe osočila, že jestli mi ještě jednou řekneš, že potřebuju cvičit či běhat či něco podobného tak to rovnou ukončím :D. Byla jsem pitomá, ale ted mě ta vzpomínka rozesmála. A tys mi vysvětlit, že nic takového jsi tím říci nechtěl a že mě miluješ takovou jaká jsem a že jsem pro tebe ta jediná dokonalá. To mi říkalo spoustu lidí, po tom cos odešel, žes o mě mluvil jako o té vyvolené, dokonalé a princezně. Nu dával jsi mi krásná jména. V telefonu jsi mě měl uloženou jako Činčilka Anetka, protože Činčila byla tvoje oblíbená písnička a moc ti mě připomínala, já tě měla jen jako brouček - nuda nu :D. Já tu písničku miluju.

Nemohu ji nevyslechnout,
činčila je moje všechno
i když má sví divný zvyky,
nevyměnil bych ji s nikým.

Její pohled plnej vášně,
zapůsobil na mě zvláštně,
její pohled plnej sexu,
byl okrasou zverimexu.

Nu jooo to byla naše sloka, tu jsme si společně notovali :). Taky jsi mi slíbil, že na Totální nasazení určitě ještě někdy půjdeme. A? Nešli jsme :(. Byli jsme na nich jen jednou, ale bylo to boží! Prostě celá kapela mi tě moc a moc připomíná, a to mám ráda! Tebe mám ráda, Tebe miluji. Měj se krásně :-*

"Sebemrskačství"

Miláčku,
tak jsem dnešní den zase zvládla! Sice o něco hůře, protože se mi o tobě zase zdálo, už ani nevím co, ale nebylo to hezké :(. Kdyby se mi o tobě zdály hezké sny možná by to bylo ještě horší, protože bych se nechtěla ani probudit.. Ale takhle vyskakuji z postele. Nu každopádně jsem zase neovládla své nutkání a podívala se ti na profil. Proč? Sama nevím. Proč jsem rozklikla každou fotku a u každý mi skoro přestalo bušit srdce? Jak jsi spadl z toho kola, mělo mi to dojít. Mělo mi dojít, co se chystá. I když někde hluboko uvnitř mi to vlastně došlo. Jinak bych u tebe nebrečela s tím, že nevím, co si bez tebe počít. A vidíš? Vážně to nevím. Chvílemi jsem vážně šťastná a pak sama sobě ubližuji tím, že se ti dívám na profil a nemám ráda celej můj život. Nechápu to! Já ho mám ráda, a dříve jsem bývala vážně hodně šťastná a teď se prostě jen snažím přežít, a to se mi vůbec nelíbí. Na ten život jsou mnohem lepší dva. Byl jsi můj nejlepší kamarád, já ti říkala vážně všechno a tys na oplátku pro mě všechno udělal. Měli jsme svůj malý systém. Jak spolu být a pořád se milovat, i když jsme spolu "nebyli". Systém hlásí error, prý druhá polovina srdce nenalezena. Hm, co s tím mám dělat? Nedá se s tím nic dělat. Můžu jen čekat, než se sama jakž takž uzdravím a než potkám někoho dalšího. Ne tak skvělého jako ty. Úplně jiného, kterého snad budu taky milovat a možná s ním budu i šťastná a on bude muset přijmout fakt, že se mi zdá o Tobě a né o něm, že přemýšlím často o Tobě a né o něm a že o Tobě budu často mluvit. Nu nevím.. Jak tohle někdo může vědět? Já fakt nevím, jak se budu chovat ke svému budoucímu klukovi, nu rozhodně si budu mnohem víc vážit každé chvíle s ním. Snad mě tohle posílilo, i když teď mi to tak nepřipadá.

Doufám, že tomu neznámému budu lepší partnerkou, než jsem byla Tobě a budu se jen modlit, aby mě miloval aspoň z poloviny jako Ty! Byl jsi to nejlepší, co mě potkalo. A kde? Nu na Paprsku zase! Tam jsou vážně jen Ti nejlepší lidé. Nemůžu tam přestat jezdit už kvůli Tobě. Naše láska vznikla díky tomuto magickému místu. A skončila? Kvůli hlouposti, lidské hlouposti. Věřím, že se tam máš krásně miláčku můj. Shaggy? Tak jsem Ti nikdy neříkala a přesto, právě tohle mám vytetované na ruce, zajímavé. Říkal ti tak Paprsek, to je ono a ten já mám hluboko v srdci zakódován. Dalo by se říci, že zrovna Paprsek mě "vytvaroval" do této podoby :). Byl jsi nejlepší, jsi a určitě až se uvidíme zase BUDEŠ! Věřím, že teď prostě jen JSI! Snad někdy i vedle mě či se mnou v mých myšlenkách. Občas nerozumím ani sama sobě, ale to nevadí, vše má svůj čas, říkali.. Nu snad, měli a mají pravdu. Uvidíme.

Splněná přání

Ahoj broučku,

už dlouho uvažuju, že Ti napíšu za co všechno jsem vděčná a co vše už se mi splnilo! :) Zrovna nedávno jsem narazila na svůj starý sešit, kam jsem si před třemi měsíci napsala, co všechno si přeji. A víš ty co? Vše z toho seznamu se mi splnilo až tedy na dovču s Tvými rodiči, ale na tu prý určitě pojedeme v říjnu, takže bych si to teoreticky taky mohla odškrtnou, ale ono se nemá předbíhat! :) Každopádně se mnou Vaši počítají a já s nimi. Máš fantastické rodiče, prostě fantastické asi tak jako já! :) My jsme se tedy hledaly až jsme se našli! :)

Na mém seznamu stojí např.: notebook (hádej odkud píšu tenhle blog :P), zimní bunda - nu vaši se neuvěřitelně trefili, barva, velikost, materiál, a to jsem jim ani neříkala, že bych si přála zimní bundu a dostala jsem tu nejúžasnější na světě! Já vím, žes jim určitě pomohl :). Pak je tu také jedna kniha, kterou jsem dostala k Vánocům (a mnoho dalších, které jsem si ani nestihla napsat a taky hlavně Proof of Heaven > neuvěřitelná náhoda mě svedla s touto knihou dohromady, ano zase Tvoje mamka :)) a pak je tu spousta maličkostí, které se mi také splnili. Je to tak skvělé po takové době otevřít starý sešit a zjistit, že všechna přání se splnila plus jsou další na cestě! :) Měla bych si to psát častěji, protože jak vidím, tak se to vážně plní.

Ale hlavní je, to jsem si tam tedy nenapsala, ale je to hlavní, dostala jsem pevnou vůli! :) :-* Sice cvičím teprve čtvrtý den, takže by se dalo říci, že o pevné vůli se tu vůbec nemůžeme bavit, ale pro mě je čtvrtý den největší rekord a navíc mě to i baví! :) Děkuji, Ti za všechno :-*. Navíc teď pořádám oslavu svých dvacetin a jedni z těch nejdůležitějších lidí (ano, je to Paprsek) už potvrdili svou účast. Mám z toho takovou radost, nikde na světě nejsou lepší lidi než na Paprsku. Plus samozřejmě Tvoje maminka, strejda, Dominik a Jarda - jsou vážně super. Moc mi pomáhají a je s nimi fakt sranda :). Jsem ráda, že na mě zrovna tihle kluci nezapomněli a že si s nimi píšu dost často, mnohem víc než s kdejakou kamarádkou. Kluci jsou prostě kluci! :) Dnes tu máme zase krásné počasí, to člověku hned zvedne náladu! :) Posílám pusu :-*.

Den 3

Lásko,

tak to vidíš.. Ty sám vidíš, jak mi to jde. Zase jsem se přemohla a přes bolest nohou zvládla udělat 60 dřepů! :) Jsem na sebe ted trošku pyšná, protože to fakt bolelo. Teď vím, že už nesmím přestat! Přeci mě ty nohy nebolely pro nic za nic. Musím to dojet do konce a dokázat hlavně sama sobě, že to zvládnu. Že umím dotáhnout věci do konce. Uvidíme. Zítra mám mít den oddech a pak rovnou 80. Trochu se bojím, že mě ty nohy pak budou bolet třikrát tolik, když je ta pauze, ale nevím to jistě. Nikdy jsem nic takového nezkoušela.

Celý den na Tebe myslím. Už to bude skoro půl roku. Víš, jak jsem byla špatná na výročí, ale tohle bohužel nikdy nezapomenu. Už bychom spolu byli tak dlouho 2 a půl roku. Nebudeme, nejsme a ani jsme být nemohli. Někdo si usmyslil, že už jsme spolu byli moc dlouho a ukončil to tím nejhorším možným způsobem. Občas jsem tak moc naštvaná na Tebe, na řidiče a na všechny lidi v té pitomě hospodě! Vím, že za to nikdo nemůže (až na řidiče, ten za to prostě může!) a nemá cenu to ani na nikoho shazovat, konec konců do auta si si vlezl sám, ale abys věděl naštval si mě tím. Doufám, že sis to taky trochu vyčítal. Když si nás všechny viděl, jak trpíme a tobě už je vlastně jen dobře. Tak moc mě mrzí, že jsi nemohl být jen v nemocnici a pak z ní vylézt zdraví. Nikomu si nedal šanci ti říct sbohem nic, rychlý konec. Ani jsi mi nenapsal!! Vždy jsi psal, když jsi byl v hospodě, prostě vždy! Nevím proč ne ted. Už ti nestihnu nikdy zavolat. Achjo, občas je ten život vážně nespravedlivý. A já se tak moc snažím. Snažím se žít zase normálně a nemyslet na to, ale není prostě jedinej den! Zase se mi o tobě zdálo a myslím, že to nebyl ani hezký sen! Mě to vážně vyčerpává, moc. Jak se pak někdo může divit, že mu řeknu, že v podstatě žádné problémy nemá? Proč já se mám snažit pochopit všechny a nikdo mě? Kde je nějaká spravedlnost?! Kde???

Jsem moc daleko od všech. Chybí mi to. Zajít si jen tak na pivko s kýmkoliv, kdo je poblíž. Nechat se obejmout. Tak moc mi to chybí. A na tyhle věci jsem tu vždy měla Tebe, splnil jsi mi, cos mi na očích viděl a mnohem víc. Co bych si asi tak mohla přát k dvacetinám?! Přeju si Tebe! Přeju si, aby se to nikdy nestalo a já s Tebou mohla oslavit tyhle narozeniny. Copak má cenu vůbec něco slavit?! Oslavu dělám, jenom proto, že se chci s ostatními sejít a vidět je. Jinak to ani nemá smysl. Proč něco slavit? Přát si nějaký dárky? K čemu? Tebe mi to nevrátí. Naše šťastné chvíle taky ne, nic. Už se o mě nemá, kdo postarat. Jsem tu zase sama za sebe. Ve třídě tvrdím, že jsem "single" a přitom se mi tak chce křičet, že jsem svojí životní lásku ztratila v posraný autonehodě! Vážně mě tolikrát mrzí, že jsem tam nebyla s tebou. Do toho auta bychom si nesedly a kdyby ano, umřeli bychom spolu. To nejkrásnější, co se dvou lidem může stát! Ne jejich okolí, ale jim. Vstoupí do dalšího světa společně, ale my ne. Tys mě tu nechal! Svojí mamku s tatkou a všechny tvý nejlepší kamarády. Nechal si nás tu prostě. Nevím proč si musel být zrovna průkopníkem v tomhle.

Už jsem zase rozbrečela sama, jsem zoufalá. Jsem zoufalka. Já vím, že se nemám nejhůř na světě. Já vím, že se mám vlastně dost dobře a stejně tu brečím, brečím steskem po Tobě. Protože už tě nikdy nemohu obejmout, pohladit ani vedle Tebe usínat a probouzet se. Je to nefér, moc nefér. Kéž bychom se jen rozešli. Nu, ostatní říkají, že život jde dál, proč nemít dalšího kluka. Proč mít?! Stejně bych myslela jen na Tebe a k němu by to nebylo fér. Život jde dál, ale mě připadá, že beze mě. Jsem zaseknutá v minulosti.

Musím se zaměřovat na jiné věci. Nemůžu po Tobě pořád jen truchlit. Vsadím se, že to nedělá dobře ani Tobě, když mě takhle vidíš, kort když víš, že s tím nemůžeš nic dělat. Nemůžeš mi nijak už zlepšit náladu a ani mě obejmout - nic.

Oh it tears me up 
I try to hold on, but it hurts too much 
I try to forgive, but it's not enough to make it all okay!!!