Zkouška

Milý Martínku,

tak jsem se sama rozhodla podstoupit hned několikery zkoušky najednou! :) Nejenže zítra mám důležitou zkoušku z holandštiny (vlastně tu poslední) z levelu 1.2, ale taky jsem se rozhodla, že si vyzkouším jestli jsem a nebo nejsem závislá. A tak jsem si zakázala přístup na FB, ono se tam stejně nic neděje a když tam týden nebudu chodit, svět se nezboří.

Inu myslela jsem si, že na ničem závislá nejsem, ale na FB tedy asi jsem. Byla jsem tam každou chvílí, když už má FB člověk i na mobilu, stane se z něj otrok a každou chvíli kontroluje nové příspěvky, i když se žádné neobjevují. Taky je to můj malý experiment, jestli si někdo všimne, že tam nechodím! :) :D Dostupná jsem stále jako třeba na Skypu, Whatsappu a dalších věcech! :) Jen jsem si říkala, že by bylo príma takhle prověřit sama sebe, co myslíš?!

A můžu Ti říct, že takhle uvolněně už jsem se dlouho necítila. Vážně to svazuje. Přitom se tam nic neděje. Nechci být na ničem závislá, a tak musím FB zásadně omezit, je to žrout času, ideálů a myšlenek. Člověk u toho jen sedí, už si víceméně ani s nikým nepíše, a když tak velkou náhodou, a stále jen kliká na obnovení stránky a čeká na.. Na co vlastně? Zázrak? Závratnou myšlenku? I ty se tam objevují, chvilku se nad nimi zamyslím a za 10 minut už nevím, že tam nějaká byla. Jsem unavená, byla jsem tedy unavená. Z neustálého kontrolování. Co kdyby mi někdo něco lajknul a nebo to lajknul někomu jinému? To přeci musím hned vědět..

Oh můj bože.. Stydím se sama za sebe a plus jsem pak ještě řešila proč tohle nikdo nelajknul a téhle holce tuhle ošklivou fotku ano a proč On lajknul to a to?! Fuj, fuj, fuj... Hnus.. Tenhle týdenní odpočinek je úplně ideální! :) Odinstalovala jsem si to z mobilu a tak si můžu užívat konečně života. A víš co? Nevím, co dělat s tolik volným časem :D. Ba ne, vím, mám tolik restů a musím to vše dodělat. Konečně, ať mám na prázdniny klid! :)

A nechci nic zakřiknout, ale vypadá to, že mě tu opravdu navštíví rodiče (jak moji tak tvoji) tedy stále doufám, že už se to rýsuje více než kdy jindy (k tomuto závěru jsem došla po včerejším telefonátu s taťkou, kdy mi sdělil, že by to nejspíš šlo :D). Těším se na ně, aspoň jim všem budu moci dát dárky, které tedy ještě musím koupit. Nu nejprve vymyslet, co vlastně koupím. Achjo, už zase na mě jde placení. Tento měsíc si musím platit i školu 94 euro a dát si stranou 110 euro pro strejce, nu není to jednoduchý ten život :). Néé dělám si legru, je to jednoduché a já mám peněz, že nevím co s nimi :).

Jdu na kutě, tak přeji dobrou noc lásko má :-*

Úkol

Ahoj broučku,
je to tu! Už to zase přišlo. Úkol, který jsem odkládala jak nejdéle jsem mohla, ale už s tím nemůžu dál otálet. Vzhledem k tomu, že jednou chci napsat knihu a hlavním tématem určitě budeš Ty, musím se s tím teď poprat. Jde o to, že mě Simča poprosila ať napíšu další úryvek do její knihy, o Tobě, o nás a o všem po nás. Nu řeknu Ti začala jsem, není to zrovna jednoduché to vše znovu sepisovat, pocity, špatné vzpomínky, ale dělám to. Člověk to musí vyventilovat, nebrečím u toho, ale dobře mi také zrovna není. Slíbila jsem, že už plakat nebudu, a tak se to snažím dodržet, ale možná že to na mě zase přijde, nikdy nevíš.

Každopádně už mám dvě strany a teprve teď se chystám začít psát o všem po tom. O naší lásce se tam moc nezmiňuji, protože na to by vážně možná nestačila ani jedna kniha, i když jednou bude muset stačit! :)) Zrovna jsem si říkala, jak bych zase vrátila čas zpátky, abych Tě aspoň jednou objala, dala Ti pusu, nebo abys mě učil hrát na kytaru, šli jsme do hospody, tančili jen tak v pokoji a nebo aby jsi mě zlochtal takovým způsobem až by začaly stékat slzy po tvářích a tvá mamka si myslela, že se tam vraždíme! :)

Možná v jiné dimenzi, v jiném paralelním vesmíru jsme stále spolu a nic z toho se nestalo. Bůh ví, jak by to vše skončilo, nikdy se nedozvím jestli bychom spolu byli šťastní až na věky, ale to asi ne, to se prý stává jen v pohádkách. Takhle na Tebe mám ty nejkrásnější vzpomínky. Píšu si s Danielou, taky přišla o přítele (o svého prvního) takže o to větší rána, i když.. Už přestanu říkat, že je na tom někdo hůř, pro každého jsou ty jeho problémy těmi největšími a kort, když se setkaly se smrtí blízkého člověka. Ono už je to ve výsledku jedno jestli to je přítel č. 1 nebo 50 a nebo jestli je to babička, vždycky to zasáhne a nikdy na to nikdo nemůže být připravený.

Prostě jsem Ti jen chtěla napsat, že mi zase hrozitáncky moc chybíš. Už s Tebou nebudu jezdit na festivaly a ty za mnou už nemůžeš stát na koncertech Tří sester a bránit lidem, aby do mě vráželi a nebo mi od nich chytit cédéčko, není to prostě fér. Já vím, že život smrtí nekončí, ale nemohl jsi tu být o něco déle?! Takhle mě tu nechat.. Kéž bys byl v ČR až tam přijedu nebo kéž bys mi zavolal na skype či mi napsal na dobrou noc.. Nesnáším slovo kéž by a kdyby!! Kde bych asi byla kdyby se to nestalo?! Rozhodně ne tady, protože tuhle rodinu jsi mi sehnal ty. Samé kdyby, kdyby, kdyby.. Zajímalo by mě, co bys dělal Ty na mém místě. Možná i takový scénář někde ve vesmíru je, ale mě by strašně ubíjelo se dívat, jak jsi smutný s tím, že Ti nijak nemůžu pomoci, že oba musíme počkat až přijde i Tvůj čas.

Taky jsem si napsala dopis do budoucna, který mi přijde za 5 let. Zde je na něj link, kdyby sis chtěl počíst! :) http://www.starsija.cz/vzkaz/detail/ahojky-me-budouci_455

Tak já jdu zase něco napsat pro Simču ať to mohu, co nejdřív odeslat. I love yoooouuuu :-* so much!!! :'(

Návštěva

Ahojky brouku,
tak se zase ozývám z Belgie aneb zhruba asi takhle by začínal skoro každý náš rozhovor :). A ty bys mě sem jezdil navštěvovat.. Ba ne, být s Tebou, neodjela bych. Už jsem to chtěla zrušit ať mi nehledají rodinu, že já svoje štěstí mám v ČR! Ještě, že jsem to neudělala.. Musela bych teď být tam, kde jsme byli spolu, vzpomínat na to všechno krásné, co jsme spolu zažili a být smutná. Být v ČR déle jak 14 dní asi jsem smutná. Měli jsme spolu hodně zážitků a tak.. Jsem ráda, že jsi mi sehnal takovouhle rodinku, i když to s nimi někdy není lehké, ale snaží se mi ve všem vyjít vstříc stejně tak jako já jim. Teď by mi dost pomohlo, kdybys zařídil, aby mě sem moje rodina přijela navštívit, samozřejmě tou mojí rodinou myslím i tu tvojí, teď jsem si je tak trošku přivlastnila, tak snad ti to nevadí! :) Ale já vím, že určitě ne! :) Strašně se na ně těším a bylo by moc príma to tady taky trochu procestovat, mrknout se k moři, na tulipány do Holandska, to je prostě nádhera, prosím, prosím ať tohle vyjde. Strašně moc mi chybí a bylo by nevýslovně dokonalé, kdyby tu chvíli mohli být se mnou a já s nimi! Vím, že mi stále pomáháš a tak budu věřit, že mi pomůžeš i s tímto!

Zase čtu filosofické knížky.. Zrovna Mnich, který prodal své ferari.. Krásná knížka, doufám, že si z ní vezmu ponaučení.. Prý v těch nejhorších situacích stkví ty nejlepší příležitosti.. Musím otevřít vědomí, poučit se a věřit, že tě zase potkám! A já vím, že tě potkám.. Naše duše už jsou navždy spojené a ani k tomu nepotřebujeme papír z radnice. Tohle je mnohem důležitější spojení. Těším se až tě zase uvidím a teď jdu na sobě zase pracovat, protože mě to baví a léto si chci užít tak jako nikdy. Každý okamžik už si chci jen užít! Posílám pusu tam nahoru nebo kamkoliv, kde teď právě jsi.

S láskou, Tvá Anetka :)*

Weekend

Ahoj zlato,

tohle byl zase parádní víkend! :) Mám ráda, když se mi má přání plnění a dokonce nad má očekávání! :) V sobotu jsem byla s Hannou v kině - film teda nic moc, ale tím se zabývat vůbec nechci :D. A poté jsme navštívily Irish Pub :). Ještě než jsme tam došly, tak nás stihl jeden chlápek pronásledovat, druhý 10 minut otravovat a třetí zažádat o kontakt, kde se dá sehnat tráva, a taky jsme stihly jedno brčko společně vyhulit :D.

Každopádně v Irish Pubu jsme si daly pivka - jedno se nedalo pít a druhé bylo celkem ucházející. Pak jsme si daly whisky, když už jsme v tom Irish Pubu. Shodou okolností měly Jack Daniels Honey, a to je to nejlepší pití, co znám a navíc na něj mám jen krásné vzpomínky na Silvestr! :) Vzhledem k tomu, že to byla sobota, tak tam měli program Kuba Kesy hrál na kytaru a zpíval, jeho hlas je naprosto neuvěřitelný a na kytaru hraje jako Bůh. U jeho podání Hallelujah jsem měla husinu po celém těle a chtělo se mi až brečet. Navíc byl vážně krásnej a pořád se na mě tak hezky koukal a usmíval! :)

Začal hrát Hallelujah, což mě prostě utvrdilo v tom, že to není náhoda. Ten song miluju, trochu mi tě i připomíná a já vím, že ty to víš! Každopádně děkuju, myslím, že chlap nás přestal sledovat kvůli Tobě a ten další taky z ničeho nic přestal usilovat o bavení se s námi. Cítím se bezpečněji více než kdy dřív. Děkuju..

Ještě mě teď poslední dobou napadá, že mě moc mrzí, že Ti nemohu napsat své úspěchy v holandštině a machrovat na Tebe, že se učím holandsky. Tys mi dřív psal v japonštině, že mě miluješ a jsem tou nejkrásnější dívkou, jakou jsi kdy potkal a já Ti tohle psát nemůžu. Je mi kvůli tomu smutno. Tak ráda bych Ti napsala: Ik hou van jou <3 a ty bys mi to na oplátku napsal japonsky a byli bychom šťastní až do smrti, ale takhle to bohužel nefunguje. Já si tohle mohu napsat na blog a doufat, že Ty to stále víš. A že i když Ti píšu o jiných klucích, ty budeš vždycky moje číslo 1, ta moje největší láska, musíš to vědět. Občas si kvůli tomu připadám špatně, ale pak se zamyslím - taky bych byla ráda, abys tu byl šťastný i kdyby to znamenalo s nějakou jinou slečnou a právě bych Ti poslala tu správnou a my v tomhle měli vždy stejné názory.

Loučím se s Tebou broučku můj,
Ik hou van jou voor altijd <3
Anett

Houpačka

Ahojky zlato,
tak jsem se Ti jen přišla svěřit, že mé nálady jsou přímo strašné. Nevím jak já to dělám, že dopoledne jsem happy jak dva grepy, a odpoledne se topím v slzách steskem po tobě a večer už se zase usmívám a radím ostatním, co mají dělat se svým životem a jejich problémy. Jak já tohle dělám? Proč? Proč se mi tohle stává? Nikdy jsem taková nebyla a opravdu ani nemám dívčí záležitosti a ani mi nemají přijít. Prostě tomu nerozumím a na můj malý rozum je toho spoustu.

Zhlédla jsem film The Vow, který je natočen podle skutečné události. Týká se mladého manželského páru, který přežije autonehodu, ale dívka si poté vůbec nepamatuje, že on je její manžel a tak se do sebe musí znovu zamilovat, což se jim samozřejmě podaří. Kolikrát si říkám, proč já nemám život jako ve filmu?! Proč jsem nedostala šanci se s tebou aspon rozloučit v nemocnici?! I když by to možná bylo horší to nevím a pravdou je, že jsem se s Tebou rozloučila svým způsobem den před tím, ale to jsem netušila proč brečím a je mi tak mizerně a proč Ti vlastně všechny ty věci říkám. Teď to vím. Nic se neděje jen tak a jsem ráda, že jsem dostala alespoň tuhle možnost. A jsem taky ráda, že Ty jsi mi objasnil vše, co sis myslel, třeba to naše seznámení, máš jediné štěstí, že jsi přiznal barvu a nesváděl to stále na alkohol a mě! :)

Prostě jsem Ti jen chtěla říct, že se někdy můžu steskem po Tobě zbláznit a jindy je mi fajn, nevím čím to je, ale ráda bych už nebyla smutná a i když jsem Ti slíbila, že nebudu občas mi trvá, než k tomu zase dojdu. Doufám, že jsi tam šťastný a že se zase opět shledáme! <3

Sen

Už je to tady.. Zase se mi zdají sny. Figuruješ v nich, ale asi né způsobem, jakým by sis přál, i když co já vím! :) Zdálo se mi o Tobě a o Něm, nevím, co si mám myslet! Byl to krásný sen, svým způsobem jsem v něm chtěla zůstat, ale né kvůli Tobě, to kvůli Němu. Pravdou je, že jsme byli spolu díky Tobě, snad jsi mi tím chtěl naznačit, že Ti nebude vadit pokud zase začnu s někým chodit - nevím, doufám v to, nerada bych Ti ublížila, i když Ti asi nikdy neublížím ani z půlky tak jako ty mě (nevadí, že jsi za to z půlky ani nemohl). Vím, přál sis mě vidět šťastnou a taky vím, že bys proto udělal cokoliv, i kdyby mi přineslo štěstí náš rozchod a Tobě bolest, Ty bys to překousl jen abych já byla šťastnou. Takový charakter si byl! Za to jsem tě milovala víc než jsem si uměla představit! Byl jsi štastný za každý další den se mnou, i když já to teda vážně nechápu :D.

Nicméně zpět ke snu. Byli jsme na párty, já a Paprsek, povídali si a pili, v malé hospůdce. Šla jsem si pro další drink když v tom jsem Tě zahlédla za okýnkem jak se na mě jen usmíváš a pokyvuješ. Utekla jsem. Byla jsem zmatená, vyděšená a brečela jsem. Šla jsem za Verčou, vybrečet se jí na rameno, protože vím, že ta mě vždy pochopí. Objala mě, ale dál se bavila s ostatními, někteří si dokonce dělali srandu na můj účet. Ale On ne. Pochopil to. Ráďa prohlásila, že je ráda, že se jí tohle s bývalým, který jí taky zemřel nestávalo, protože chodila brzy spát a tak tyhle "přízraky" nemohla spatřit. Bránila jsem se, že s  Paprskem chodit brzy spát nejde :D. Brečela jsem a to hodně, protože už jsem Tě nemohla obejmout a tyhle stíny mě děsí. Šla jsem pryč, myslím, že to byla moje rozlučka a já musela odjet zpět do Rotterdamu. Doprovodil mě na letiště, vlastně tam se mnou byl celou dobu. Povídali jsme si, drželi se za ruce (pamatuju si, že měl obrovské ruce v tom snu, což mě i tam udivovalo :), ale vím že jsme spolu nic neměli, vlastně nám bylo jen krásně, protože jsme chápali jeden druhého. Chtěla jsem žvejkačky, ale on namítal, že je nepotřebujeme a já řekla že jo a tak jsme je šli koupit, prodejce mu vrátil špatně a "vydělali" jsme na tom asi 60 Kč :D, měla jsem radost a on se jen smál, tím jeho roztomilým smíchem! Zjistili jsme, že jsem se spletla a že mám letenku koupenou, ale že mi to letí až za dva dny. Oba jsme se tomu zase zasmáli a věděli, co budeme ty dva dny dělat. Nikdo z nás nemusel nic říkat a přesto jsme si dokonale rozuměli. Žvejkačky jsme nepoužili, ani se nelíbali k ničemu nedošlo. Došlo jen k spříznění dvou duší, kdybych si mohla vybrat, přála bych si aby se mi tenhle sen zdál častěji. Probudila jsem se s úsměvem na tváři, že všechno je možné! :) A já děkuju, děkuju za všechno Tobě, Bohu, vesmíru, všem! :)

Léééto je tu! :) Tahle píseň mi hraje celý den v hlavě zajímavé, jak moc se ke snu hodí! :D Text je fakt boží! :)

Dobré ráno

Zlato, byl bys na mě pyšný!!! :) Minimálně tak jako jsem na sebe teď pyšná já, ale spíše asi o dost víc, vždy Ti skvěle šlo mě podporovat! :) Právě jsem dotelefonovala s Tvojí mamkou! :) Ta mi taky umí tak zvednout náladu! :) Mluvila s Romanem, protože ten chce kandidovat do voleb, dobrý co? Takových novinek! :) Myslím, že všem se nám trošku změnilo myšlení od doby, co jsi odešel na lepší místo. Každopádně Roman se s ní bavil o mě, jak moc mi to teď sluší, jak hodně jsem zhubla a ty moje vlasy, prostě mě prej nemohli s Jindrou poznat! Tohle vážně umí zvednout náladu. Zrovna dnes jsem tohle potřebovala, protože už jsem si říkala, jak jsem v ČR zase strašně nabrala, ale oni mě viděli v den mého odjezdu a stejně řekli, že jsem hooodně zhubla, i když je pravdou, že mě neviděli od Tvého pohřbu, což je už hodně dlouhá doba, ale stejně mě to moc potěšilo. Že zrovna Tví dva nejbližší kamarádi mě takhle chválili! Jsem na sebe pyšná, že se mi takhle podařilo shodit a daří se mi i dál! :) Plus Adam s Víťou se shodli na tom, že jsem hezčí než EDITA! Chápeš to?! Možná to bylo tím, že jsme všichni byli opilý a jim to v tu chvíli tak přišlo, ale na tom nesejde, protože mi taky dost zlepšili náladu! :D Jsem zvědavá, co letošní tábor přinese ;) :D.

Taky jsem s Petrou probírala jestli bych tu nemohla být do toho dalšího léta, tak byla dost překvapená, ale myslím, že byla ráda! :) Jen je problém, že tady v Belgii smím být jako au-pair pouze rok, ale to prý nevadí, protože pak by se ze mě stal student Holandštiny a jako, že bych bydlela u nich - ve výsledku by se nic nezměnilo jen úředně! :) Z toho mám taky radost, že by jim nevadilo kdybych tu zůstala do dalšího léta. A Sofí mi řekla, že na Jane (ta jejich nejlepší au-pair) žárlit nemusím, protože jsem mnohem úžasnější než ona! No tím mi taky vyrazila dech. Jsou to tutíci fakt! :)

A mám nejlepšího bráchu na světě! :D Teda díky němu jsem si vylepšila hru The Sims 3 a stáhla si dodatek k tomu a vše mi šlape a to jen proto, že jsem ho měla na drátě a on mi radil, co a jak jinak bych to sama asi nikdy nerozjela! :) Je to super, ta hra mě vážně děsně baví! :D

Čtu Malého prince v angličtině, nejlepší dárek, děkuju Veru! :) Tu knížku miluju, čím dál vííííc! :) A hlavně ty obrázky! :)

Nálady

Dneska jsem měla opravdu krásný den, i když ráno to tak vůbec nevypadalo. Jako každý den, se mi ani tento nechtělo z postele, budík jsem přetahovala 3x. Nemám ráda, když se budím se špatnou náladou a ještě ke všemu ani nevím proč, možná se mi něco zdálo, ale možná prostě jen proto. Ve škole jsme, nevím proč, probírali pohřby a smuteční oznámení a mě se všechny ty vzpomínky zase začaly vybavovat (především ta se smutečním oznámením od Paprsku a pak ten večer, jak jsme se sešli a hráli Ti na kytary). Tohle se mi tedy taky vůbec nelíbilo.

Mimochodem počasí se tady mění podle mé nálady a není to poprvé, co jsem si toho všimla :). Už několikrát se mi stalo, že jsem měla vážně špatnou náladu a pršelo, ale pak jsem se prostě rozveselila a začalo být lépe. Dnes bylo celé dopoledne zataženo a jakmile jsem si uvědomila, že si náladu taky občas můžu nastavit já sama, začalo vylézat slunko a v podvečer už úplně svítilo.

Přišla jsem domů, vyžehlila a mrkla se na film Dálnice 60, ten bych tedy zařadila do kolonky oblíbené. Neuvěřitelné, jak mě zaujal a navíc v tomhle filmu se (alespon podle mě) nedá nic předvídat a má hloubku, a to já mám ráda :). Poté přišla domů Sofie a já se jí zeptala jestli nechce jít dělat něco ven. Na tohle mám zase neuvěřitelné štěstí (tuto rodinu), neboť Sofií se sebrala a šla si se mnou házet s Frisbee, u čehož jsme se vážně dost nasmály, potom jsme skákaly přes švihadlo (všemi různými způsoby) a nakonec jsme dělaly tríčky s ... (takovou tou věcí, jak držíš dvě "klacky", kteří jsou spojeni provázkem a na tom se točí věc, ve tvaru přesýpacích hodin) :D. A já si tak moc vážila každého okamžiku, kdy jsem si s ní mohla hrát a vrátit se zase do dětství.

U večeře, která byla mimochodem výborná (salát s kuřetem a brambory), jsme se s dětmi zase šíleně pobavili u všeho možného a hlavně mi řekli, že jsem vážně nejlepší a že umím dělat skvělé obličeje :D. Dnes jsem tady s nimi sama, neboť Petra jela na večeři s kamarádkou a myslím, že jsem je zvládla nad má očekávání, ono občas vážně stačí zvýšit hlas a ujasnit si, kdo je tady pánem (au-pair) :D. Taky jsem narazila na senzační video s první pusou lidí, kteří se viděli poprvé a je to až moc kouzelné. Prostě ve mě stále dřímá ta romantička, co už se těší až vedle toho prince bude usínat a ráno se vedle něj zase probouzet! :) Amen! :)

Jarní prázdniny

Ahoj zlatíčko :-*,
sice jsem Tě nechala jít, ale stejně Ti stále budu psát a nepřestanu na Tebe myslet! :) Už mám zase jeden z těch dní/večerů, kdy se mi moc stejská. Kdy úplně cítím tu prázdnotu, tu bezmoc, že ti ani nemůžu zavolat a ty bys mě rozveselil, musím psát kamarádům, aby mě rozveselili a to mě nebaví. Vážně jsem z toho spíše unavená, a tak jsem si řekla, že už nikoho otravovat nebudu. Buď mi napíšou sami a nebo prostě asi nebudu mít s nikým kontakt. Mám ho s Tebou, tak napůl. Můžu Ti napsat cokoliv, ale bohužel se můžu jen domnívat, co bys mi asi řekl :-/. Zase poslouchám naší písničku a chce se mi brečet. Vím, že jsem Ti slíbila, že už to dělat nebudu, ale nemůžu si pomoci. Chybíš mi, stýská se mi, není tu nikdo kdo by mi utřel slzy a řekl, že zase bude líp, že máme jeden druhého. Mám vážně zvláštní dny poslední dobou, celý den jsem víceméně šťastná a pak přijde večer, únava a bum, myšlenky jen na Tebe a jak je ten svět nespravedlivej - není! Mělo se to stát a vím, že je to pro více dobrých věcí než špatných. Dalo by se říci, že vím spousty věcí, ale tak nějak je zapomínám praktikovat.

Nu, ale zase jsem odbočila od hlavního tématu - JARNÍ PRÁZDNINY. To teda bylo! Na jednu stranu mi přišlo jako bych v Čechách byla půl roku a né jeden týden a tady mi zase spousta věcí připadá nových. Nu v ČR jsem byla jen 7 dní a uteklo, jak nejrychleji mohlo. Dalo by se říci, že jsem viděla všechny, co jsem vidět chtěla :) a snad i trochu víc poznala ostatní.

Více než mé narozeniny se vydařil sraz táborový! :D To teda bylo boží! Nikdy jsem na srazu nemohla zůstat déle než do 11 a pak mě mrzelo, že nevím, co se tam za opileckého stavu vyřešilo, tak bych řekla, že jsem si nahradila všechny srazy, ze kterých jsem musela jít domů dříve, neboť na tomto jsme skončili v 6 hodin ráno. Neskutečný. Z restaurace U Houmra jsme se přesunuli do Popocafepetlu v Italský :). Neuvěřitelnej večer, zase jsem si uvědomila jak ten Paprsek miluju a snad že i Paprsek miluje mě! :) Tam jsem se teda dobila neuvěřitelně dobrou náladou. S Verčou jsme tam zůstaly nakonec jen s Adamem a Víťou a asi si neumím představit lepší čtyřku na pokec. To bylo tak super až se mi tomu nechce věřit! :) A teď už musím být zase zpět v realitě - to se mi moc nelíbí. Tam jsme nic neřešili a jen pili drinky, ve kterých se barmani předháněli, který ho namíchá lépe, načež slibovali vrácení peněz, stejně to nakonec psali na bar! Prostě na tyhle prázdniny mám krásné vzpomínky a zrovna tenhle večer je asi ta nejlepší vzpomínkonáda! :) A pak ještě jak jsem se svezla na motorce s tvým taťkou - bezva! Můj příští kluk musí umět řídit motorku a taky jí mít a vozit mě! :D Je to paráda, zařídíš mi to, prosím?! :)

Jinak tento rok mám na stopro kategorii Céček s Vyšim! Co na to říct?! Nevím jestli mám být ráda nebo ne, ale pravdou je, že se toho až tolik nebojím. Beru to jako výzvu! :) Vyši mi nikdy nevadil, jednu dobu se mi dokonce i trochu líbil (byla jsem divná a zoufalá :D) takže proč ne, změna je život. Tak mi zase pomohlo se z toho vypsat! :) Jsem unavená a půjdu si lehnout! Brácha právě dokoukal Čtyři dohody a líbilo se mu to, mám ho ráda fakt! :) Je vidět, že máme stejné základy! :D Tak se měj, pa

S láskou,
Tvá Anetka <3