Ne příliš mnoho, stále si žiji svůj život (práce, v noci domů, o dnech volna pohoda), stále prožívám největší lásku svého života. Zrovna dnes ráno jsem četla článek, že v dnešní době mladí lidé nechtějí lásce nic obětovat, žádný čas, žádné úsilí, chtějí vše co nejrychleji, ani jim nejde tak o lásku na celý život (ta je vlastně spíše děsí), ale hledají někoho na krátkou dobu, užít si a už se nevidět. Proč spousta vztahů v dnešní době nevydrží a dříve bylo nemožné, aby se v podstatě vztah rozpadl. Částečně je to chyba i internetu.. Ten nás živí představou, že jinde je lepší partner, v době sociálních sítí si myslíme, že jsme každému blíž, ale v podstatě se jen oddalujeme, protože vše si napíšeme a když se pak vidíme, nemáme si toho tolik co říct.
Já osobně si myslím, že je to hlavně chyba samotných lidí a určení jejich priorit. Nemůžeme si stěžovat, že nám další vztah nevydržel, neboť jsme ani mi sami neučinili nic proto, aby vydržel. Nesnažili jsme se dostatečně a když to pak skoční ani nás to nepřekvapí a jdeme hledat rychle nějakou lásku na noc, protože to je to, co v daný moment potřebujeme.
Ok, já rozhodně nemluvím za sebe. Ve svém vztahu jsem šťastná tak jako nikdy. Nevěřila jsem moc na spřízněné duše (ani ted ještě moc nevěřím), ale to jak si skvěle padneme s mým partnerem je neuvěřitelné. Každý by měl mít min. takovou lásku jako mám já, pak by vše vydrželo. Oba s partnerem si jeden druhého vážíme, podporujeme se v našich rozhodnutích, rosteme společně, víme co chceme, neustále se poznáváme, máme svůj vlastní humor, oceňujeme maličkosti, co pro nás druhý partner dělá (a ano pak chce dělat více), nebereme se jako samozřejmost a už vůbec nemyslíme, že někde tam venku je někdo lepší.
V dnešní době je jednodušší partnera vyměnit, než se snažit si vztah udržet a to je špatně. Jsme líná generace, která chce všechno příliš rychle bez jakékoliv snahy. Ale takhle to s láskou nefunguje. Já bych za lásku byla schopná bojovat do konce mých dní, protože vím, že to za to stojí. On za to stojí.
Jak to máte vy? Také vám přijde, že mladí lidé to mají přesně takto? Samozřejmě i mezi mladými se najdou výjimky, ale ne příliš časté.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatAhoj Anet, máš článek plný hlubokých myšlenek, až jsem to musela chvíli vstřebávat :-D No ale došla jsem k závěru, kdy vím, že mám konečně vztah, za který se vyplatí bojovat a něco mu obětovat, protože cítím, že je to jeden z těch vztahů - na furt. Přeci jen se známe docela dlouho, i své nejtemnější okamžiky, láska jiskří a dobře nám spolu je, vždy bylo a vím,že i bude. Důležitý je, mít si partnera proč vážit, ať už je to skvělý řidič, týpek co v dnešní době čte knihy a nebo prostě člověk, co miluje moje dítě, jako vlastní.. Takže asi tak :-D Držím palce :-)
Vymazat