Žití s ním

Každý den si říkám, že napíšu článek, ale zatím jsem se k tomu nedostala, tak konečně dnes je ten den. Pravidelní čtenáři znají mé pocity z května a června, jak nejistá jsem byla, jak jsem nevěděla, kde budu a co budu dělat a jestli vůbec budu s ním. Nebyla jsem si jistá jestli to mezi námi bude klapat a jaké to bude žít s ním.

Popravdě veškeré obavy byly zbytečné. Žít s ním je mnohem lepší, než bych si kdy mohla představit. Je neuvěřitelné, jak jsme se za měsíc a půl sblížili takovým stylem, že mluvíme o budoucnosti, které je nám oběma jasná. Párkrát už jsme mluvili i o svatbě, prstýncích, baráčku, který si chceme postavit, auto, které si koupíme... Oba cítíme, že jsme byli stvořeni pro toho druhého. Skvěle se doplňujeme a většinou spolu i telepaticky komunikujeme, což oba doteď nechápeme :). Je tak úžasné mít partnera jako je on. Nikdy jsem si nebyla ničím víc jistá, tak moc ho miluji, že to nedokáži ani popsat.

O víkendu jsme si poprvé řekli Miluji Tě, ale oba jsme konstatovali, že to nevystihuje naše city ani zdaleka. I on je nadšený z žití se mnou, neustále nemůže uvěřit tomu, jak skvěle nám vše funguje. Z práce se těší až bude moci být se mnou a ráno, než odchází do práce tak mi dává polibky na rozloučenou, jako bychom se neměli vidět týden. Já, i když stále nemám práci, s ním samozřejmě každé ráno v 6 vstávám, připravím snídani pro nás oba a jemu oběd do práce.. Takže ráno snídáme spolu, což se mu moc líbí a velmi to oceňuje - pro mě je to samozřejmě to nejmenší, co pro něj mohu udělat.

Oba jsme si řekli, že naším jediným přáním je učinit toho druhého šťastným.. Zdá se to až neuvěřitelné, občas mi připadá, že to ani nemůže být pravda. Minulý víkend jsme seděli sami v parku od jedné ráno do tří a jen tak si povídali a pozorovali padající listí - chtěli zastavit čas. Takže o tomhle všem ta pravá láska je .. teď už mi to dává smysl - všechny ty písničky, filmy, to co jsem si myslela, že nemůže být pravda. Každý si zaslouží to, co právě prožívám a neměl by se spokojit s ničím, co ho neučiní takto šťastným! Myslím, že všichni toho pravého partnera můžeme najít, ale nejprve tím pravým partnerem musíme učinit sami sebe - mít se rád a užívat si života, protože to za nás náš partner neudělá.

Felix mě ve všem podporuje a když jsem smutná tak mi neuvěřitelně umí zvednout náladu, neustále mě objímá a před pár dny mi domů přinesl květiny, protože jsem si je prý zasloužila - žádný svátek, narozeniny, výročí - jen tak.. Našla jsem HO! :) Mám toho svého pravého!