pondělí 28. září 2015

Stěhování

Už to vše vypuklo.. Můj dospělý život je tu a já si ho zatím užívám, jasné mám i mnohem více povinností (třeba najít tu práci :)), ale s úžasným partnerem po boku mi zatím nic nedělá problémy :). Je neuvěřitelné, jak mi vše vyšlo a já jsem za to opravdu velmi vděčná. Chybí mi už jen poslední krok ke štěstí, a to je ta práce, která přijde snad co nejdříve. Minulý týden jsem se přestěhovala k člověku, o kterém poslední dobou píšu všechny své články.

Nikdy bych si nedokázala představit, že mě bude tak moc bavit s někým žít, že ten dospělý život vlastně vůbec není špatný a že všechno jde, když se chce! Před dvěma lety jsem se rozhodla odjet do Belgie a sama pro sebe jsem si řekla, že si tam chci najít partnera a žít tam po určitou dobu. Dva roky uplynuly a já jsem tady, s partnerem kterého jsem si nemohla představit ani v těch nejlepších snech. Pořád mi připadá, že jsem opravdu šťastnou slečnou, když můžu být s někým jako je on. Každý víkend a volná chvíle s ním je úžasná.

V sobotu jsme šli do klubu s jeho dvěma kamarády a já si to tak nesmírně užila, především kvůli němu. Poté jsme šli už jen sami do Bonaparte (karaoke bar), kde jsme protančili noc na vyvýšeném místě. Všechny holky měly upřené oči jen na něj a občas se koukly nenávistným pohledem na mě, neboť z nás zářila láska a radost, a to většina lidí, co chodí do klubu nemá. Potom se Felix chtěl prát za mojí čest a zbít skupinu asi 5ti kluků, protože jeden z nich měl prý říci, že jsem suka (což v polštině je děvka?). V tu chvíli by byl schopný je klidně zabít, neboť já jsem jeho holka a nikdo mě přeci nebude urážet - nepřipadala by si každá holka jako princezna v tu chvíli?! Naštěstí jsem měla dost rozumu na to, abychom místo ve tři ráno opustili a vydali se domů.

V nedělí jsme navštívili expozici s domácími "mazlíčky" v Antverpách. Oba jsme si mysleli, že tam nalezneme roztomilá koťátka a štěňátka, nicméně tam byli pouze hadi, pavouci, chameleoni, žáby, myši, škorpioni - jednoho si chceme pořídit, je velký zhruba jako dlaň. Poté jsme přijeli domů a víceméně nic nedělali, neboť jsme byli vyřízení z předešlé noci. Večer jsme upekli brambory ve slupce se sýrem a moc si na tom pochutnali - tak mě napadlo, že vlastně každé jídlo chutná skvěle, když ho děláte s láskou a jíte s člověkem, kterého tak moc milujete. Umím si s ním představit každou situaci a vsadím se, že ve většině případů ať se stane cokoliv, my budeme šťastní. Páni, tohle opravdu je láska.






Nejvíc jsem si v klubu užívala tančení na KISS - I was made for lovin' you a taky soundtrack z Hříšného tance.. Lidi na nás mohli oči nechat a my měli zase jeden z nejlepších večerů. 

Žádné komentáře:

Okomentovat