úterý 8. prosince 2015

Další kapitola mého života

Právě jsem zkontrolovala svůj blog a zjistila, že jsem dlouhou dobu nic nepublikovala. Upřímně řečeno jsem neměla skoro vůbec čas. Dávala si tak nějak život dohromady, usazovala se v novém domově, hledala práci či cokoliv jiného, co bych mohla dělat.

Poslední článek vypráví o mé práci uklízečky. Tak přesně v té jsem vydržela 3 dny :D haha. Teď se tomu směji, ale před tím mi moc do smíchu nebylo. Co si budeme povídat - pokud někoho vyhodí z pozice uklízečky, co jiného mu ještě zbývá? Přišla jsem si naprosto k ničemu. Pravdou je, že to byla opravdu nejhorší práce a lidi tady mají přehnané nároky, záda mě bolela tak, jako nikdy po dvou dnech a sama jsem s tím chtěla přestat. Naštěstí mě moje "šéfová" předběhla a řekla, že má špatné novinky :D. Nejhorší na tom všem bylo, že když jsem se ptala klientů jestli jsou spokojení všichni řekli, že ano a pak volali do kanceláře a jen si stěžovali.. Neupřímnost a pokrytectví, strašný.

Naštěstí mě vyhodili ve středu a v pátek mi začal kurz servírky, na který jsem chtěla jít už v říjnu, jen v té době neměli učitele. Během jednoho měsíce jsem se naučili neuvěřitelně moc věcí a našla si i pár nových přátel. Každý den jsem měla skvělý oběd (předkrm, hlavní jídlo a dezert jako v luxusní restauraci). Naučila se spoustu nových holandských pojmů, neboť jsme samozřejmě museli mluvit pouze v holandštině, jak se nosí správě tři talíře, jak v Belgii čepují pivo (trošku jiný systém než v ČR), jak lidem představit menu, či co právě mají na talíři, jak se vypořádat s nespokojenými hosty a spoustu dalšího.

Minulý týden ve čtvrtek mi začala měsíční stáž v restauraci GIST v centru Antverp, od domova to mám 15 minut pěšky, což je úžasné. Restaurace je to velmi luxusní, servírujeme neuvěřitelné pokrmy a samozřejmě malé porce a vše je šíleně drahé (průměrně jedna osoba platí kolem 100€ za večer, ale většinou platí mnohem více), řekli byste si, že dýška v této restauraci musí být obrovská.. tak to jste na omylu, stejně jako jsem byla já. Včera platil jeden stůl (4 lidé) okolo 500€, dýško bylo 5€, což mi připadá jako výsměch po tom servisu, který jim poskytujeme. První dny pro mě byly opravdu těžké, rozbila jsem sklenici, neuměla říct klientům, co jim servíruji a nebo jsem se třeba bála jít do kuchyně a odnést jídlo klientům. Každý den je to pro mě jednodušší, neboť se denně učím něco nového. Šéf kuchař je celkem známý - Dario Puglia, Ital, který je nejvíc sympatický (můžete vidět na fotografii).

Bydlení s Felixem je stále úžasné. Užívám si s ním každou volnou chvíli, kterou máme (teď jich moc není, neboť v té restauraci musím být od čtvrtka do pondělí od 15:00 do 0:00 někdy i déle, takže Felixe vídám ráno, když vstává do práce a v úterý, středu a dopoledne neděli). Za 14 dní odjíždíme na Vánoce do ČR, kam se oba moc těšíme. Felix ještě nikdy Prahu neviděl, tak jsem zvědavá, jak se mu bude líbit! :) Snad to vše dobře dopadne. Jinak jsem mu samozřejmě vděčná za to, jak se o mě stará a jak mě ve všem podporuje. Našla jsem toho nejsprávnějšího muže! :) A doufám, že jednou každá slečna takového potká :).

Žádné komentáře:

Okomentovat