úterý 13. května 2014

Minulost mile útočí

Zlato,
už přišel zase ten čas napsání Ti! Myslím, že sis nejspíše všiml, že poslední dobou na Tebe myslí víc lidí, neboť jsem jim dala za úkol napsat o Tobě. Všechno to hezký, co jsi s nimi prožil. Napsala jsem Domčovi s Jardou a Romanovi s Jindrou, ale taky mým kamarádkám, neboť tě také znaly a trochu toho s tebou prožily! :) Já svoji část do knihy už napsala, je čas na nich! To, že se mi dnes děly jen ty nejlepší věci, beru jako znamení, že je dobré, že v tom pokračuji. Jsem ráda, že z toho máš radost, protože já jí tedy mám taky :).

Neboj se lásko, už jsem si jistá, že tu pro mě budeš napořád! :) Hlavně, když budu potřebovat, budeš tu pro mě, což si ostatně byl vždycky. Měl jsi pravdu, když jsi mi ten poslední den říkal, že nikdy nebudu muset vědět, co si bez Tebe počít, protože tu pro mě budeš vždy. Jsi tu se mnou, i když jinak, ale jsi a já jsem strašně vděčná, vážně. Miluju ten pocit, kdy si nepřipadám sama a vše mi vychází! :) Jsi můj ťutík, jak se o mě stále staráš!

Tak jak lidi o Tobě píšou i mě se vybavily vzpomínky na minulost. Na všechny ty večery v El Ranchu, Ska Pastoře a nebo na hřišti. Ty večery, které se nesly v duchu pivek, jukeboxu, punku a přátelství. Chybí mi ty večery, ale tak nějak hezky. Prostě už to nebolí, vzpomínám na to a usmívám se. Usmívám se při vzpomínce, kdy jsi mi kupoval všechny ty drinky (pamatuješ ten večer, kdy jsme ochutnali snad všechny z menu?) :D, kdy jsme řešili největší problémy světa, politiku a na všechno jsme měli svůj názor. Vracení se domů nad ránem se songy z mobilu a pak ještě ty dlouhá "nadrána" v posteli! To nám všechno šlo, svět patřil nám! Tak si zase pouštím ty punkový songy a vzpomínám.


Dva ročníky Votvíráku jsme taky prožili spolu, i když ten první jsme se spíše náhodně potkávali, ale musíš uznat, že ten druhý už stál za to. Všechny ty koncerty. Bez Tebe bych vůbec nevěděla, co slovo koncert znamená. Jak jsi mě vždycky tak kouzelně chránil a všude mě chválil. Já se měla krásně a věř mi, že jsem si to uvědomovala, uvědomuji si to i teď.

Teď se mám taky krásně, jen trošku jiným stylem. Jsem jiná, úplně. Nejsem to, co jsem bývala a jsem ráda! Doteď plně nechápu, jak jsi se mnou mohl vydržet :D. Já když se na sebe zpětně podívám, tak bych si dala facku. O 15 kg těžší s myšlenkami, že jsem krásná, hubená a můžu mít koho chci a taky hlavně vtipná, že tě nepotřebuju, že mě miluješ až moc a chováš se dětinsky (vždyť jsem to na tobě kdysi milovala).. Panebože, obdivuju Tě, že jsi se mnou byl tak dlouho!!! Nehledě na naší pauzu.. Proč proboha pauza?! Všichni mi říkali, že jsi neskutečnej, že mě miluješ tak jako nikdo nikoho, že nepotkám lepšího a mě to bylo málo? Ano! Byla jsme hloupá, ale sebelítostí to nespravím.. Ba naopak bych si zase v budoucnu říkala, že jsem teď byla ještě blbější.

Ne, prostě se Ti chci jen omluvit. Omluvit za ty noci, které ses kvůli mě trápil, za ty dny, kdy jsem si myslela, že pro mě nejsi dost dobrým a za další kraviny, kterých jsem se dopouštěla. Pevně, ale věřím, že jsi mi dávno všechno odpustil, minimálně tyto krásné dny jsou mi toho důkazem! Důležité je, jaká jsem teď a že svých chyb jsem si vědoma a vím, že už se opakovat nebudou. Vážím si každého dne a jsem vděčná za příležitosti, kterých se mi dostává.

Miluju Tě z celého svého srdce!! A děkuju za dnešek a splnění mého přání do 3 minut od pomyšlení na něj :P :).

Žádné komentáře:

Okomentovat