čtvrtek 19. února 2015

21. narozeniny

Miláčku,
tak je mi už neuvěřitelných 21 let! :) To už jsem, ale stará co?! :)) Néé, dělám si legraci, zatím si pořád připadám v nejlepších letech, který mi může každý závidět! :) Kéž by ses mohl dožít tohoto věku ty.. Kéž bys mě teď mohl vidět, jak jsem se změnila a čím vším jsem si prošla. I když já pořád věřím, že ty tohle všechno vidíš a dohlížíš na mě! :) Nikdo totiž nemůže mít tolik štěstí, kolik ho mám já, bez řádné pomoci, to prostě není v lidských silách. 

Jak probíhal můj narozeninový den? Musím si to zapsat, protože na něj nikdy nechci zapomenout (smích). Tento narozeninový den připadl na pondělí. Vzhledem k tomu, že děti v celé Belgii mají teď Krokusvakantie (něco jako zimní prázdniny), tak i ty moje je mají. V neděli jsem přespala u Anii i přesto, že jsme zjistili, že v domě mají kameru a sledují jí. Večer jsem si tedy zajela pro věci a zeptala se v kolik musím být ráno doma. Petra mi tajemně oznámila, že nejpozději v 8:30 jinak, že já budu mít problém (s mrknutím oka). 

Ráno jsem tedy dorazila domů.. Obvyklé ráno, děti sledují televizi, Petra v županu dělá prádlo.. Hmm, proč jsem tu tedy musela být brzy? Nevadí, jdu si nahoru odložit věci. Potkávám se s Petrou: "Jéé ahoj Anet, šťastné narozeniny" "děkuji". Prostřu stůl, všichni se najíme, mezitím mi Sofie popřeje šťastné narozeniny a dohadujeme se, na jaký film půjdeme do kina, když mám tedy narozeniny a že musím vybrat. Hmm film, na který bych chtěla jít, není zrovna pro děti, takže musím vybrat z pohádek, co můžou vidět. Noc v muzeu 3 by mohla být sranda. A taky byla! Pobavila jsem se celkem neskutečně, ale určité vtipy ty děti chápat prostě nemohly! :D

Cestou zpět Petra vyzvedla dva dorty (třešňový a jablečný) a jelo se domů. Doma se nic nedělo. Až na jeden malý fakt - rozbila se myčka. Plná myčka nádobí nechtěla mýt. Co udělá au-pair ať už má narozeniny či ne? Ano, plnou myčku nádobí umyje v ruce, protože od toho tu au-pair přeci máme. Mezi tím jsme čekali až přijedou Robovi rodiče a budeme tak moci začít "slavit". Zatím jsem odpovídala na facebooková přání. Robovi rodiče přijeli, rozkrájeli jsme dort, bavili se o tom, jak je báječné být 21letým a pili čaj. Celková pohodička.

Poté jsme zase vše umyla v ruce a šla do pokoje. Nakonec jsem pomohla s večeří, prostřela stůl, sklidila ze stolu, Rob opravil myčku asi během jediné minuty a já tak mohla vše naskládat do myčky (hrnce jsem samozřejmě umyla), řekla jsem všem děkuji a dobrou. Měla jsem sejít s Felixem, ale byla jsem natolik unavená, že jsem to odložila na úterý. Ještě jsem si večer zavolala s rodiči, trochu si postěžovala a kolem deváté si šla lehnout. Perfektních 21 let, nemyslíš? :) Néé bylo to fajn, a já moc moc moc moc moc děkuji Káje za všechna ta přání :-* a za zlepšení mé nálady, mám Tě ráda nadevše kočko moje :-*

1 komentář:

  1. není zač! od toho tu jsem, abych ti přopomněla, že jsi rozmazlená marnotratnice, která bulí, když dostane jenom dort :-D ne - dělám si srandu, MTMR :-*

    OdpovědětVymazat