pondělí 16. února 2015

50 odstínů na Valentýna

Jak začít? Jak popsat všechny ty pocity, co se ve mě odehrávaly a neustále mnou kolují? Jak jen začít? Nejdříve bych chtěla moc poděkovat za čtvrtek. Zprvu vypadal jako úplně obyčejný den, ale konec byl nečekaný! :) Ale, abych mohla popsat čtvrtek musím popsat úterý, a to už se dostávám do pro mě neuvěřitelné minulosti, ale nu což. Musím vás dostat do obrazu.

V pondělí večer jsem zjistila, že Felix má facebook a že ho používá (změnil si profilovku před pár dny a přidal si pár přátel), tento fakt mi vadil, ale ne nějak extrémně. Prostě má facebook no a co? Řekl mi sice, že ho nepoužívá, ale tak to už je jedno, stejně moc nestojím o to, mít ho v přátelích. Jenže, co udělá každá holka? Mrkne na bejvalky. Takže jsem se koukla na jedinou, u které si pamatuji jméno a která ho navštívila na jeho narozeniny. Bejvalka s ním má stále profilku i úvodní fotku - co to do háje je? Jsou stále spolu? Proč to tak má? ....

Středa probíhala střídavě, nejdříve jsem mu ráno napsala, že si musíme promluvit, jestli za mnou nemůže přijet, či já přijedu za ním. Hned mi odpověděl, co se děje a pak mi asi 4x volal, na což jsem nereagovala. Po páté jsem to zvedla a vysvětlila mu, že bych s ním raději mluvila z očí do očí. Myslel si, že jsem těhotná, mám AIDS a nebo nějakou jinou velkou blbost. Uklidnila jsem ho, že to nic není jen, že bych s ním ráda mluvila osobně. Celý den mi pak psal a volal, co se děje až jsem ho vytočila a řekl mi, at mu zavolám tedy večer jestli mám něco důležitého a pokud ne, at nevolám vůbec. Tak jsem brečela. Nakonec jsem volala a vysvětlila mu, co se stalo (prvně se mi omluvil za jeho přehnanou reakci) a vysvětlil mi, že ona ho stále miluje atd.. Ale on jí ne.

Ve čtvrtek večer tedy přijel i s Bogdanem. Hráli jsme kulečník (nejsem v tom dobrá, ale Felix mi celkem dobře radil a učil mě, jak ho hrát) a taky fotbálek (připomnělo mi to intr a všechny ty časy s Kájou a Petrem :) jak ráda na ně vzpomínám). Pořád mě hladil, líbal a dotýkal se mě. Domluvila jsem se s Bogdanem, že se mnou a Aniou (a Tomkem) půjde v sobotu do kina na 50 odstínů šedi. Oba kluci byli dost unavení, ale stejně počkali na poslední autobus, kterým jsme odjeli do Antwerp (ano i já, která jsem chtěla spát doma a vyspat se). Felix mě celou dobu držel za ruku a staral se o mě.
Ráno se mnou šel na autobus a do konce tam i čekal, než mi přijel a neustále mě líbal a hladil - jako by si uvědomil, že o mě může přijít.

V pátek jsme si psali, ale kolem 7. mi přestal odepisovat. Říkala jsem si, že buď spí a nebo je u kamaráda na párty, neboť jeho nej kámoš slavil narozeniny. V 8 večer jsem volala Bogdanovi, abych s ním domluvila kino. Mimo jiné jsem se i zeptala, kde je Felix a ten mi řekl, že neví že ještě nepřišel z práce domů a že ho od rána neviděl. Hmm to je mi podezřelé, protože kdyby šel na párty, přijde se domů aspon osprchovat a převléknout. Nechala jsem to být a ráno jsem dostala zprávu od Felixe, že se omlouvá, že celou dobu spal a jestli je vše v pořádku. Za hodinu další zpráva, že si nechal mobil doma, kdybych něco potřebovala at se ozvu Bogdanovi. Celý den jsem tedy byla v kontaktu s Bogdanem. Večer u Anii jsem mu volala, abych mu sdělila přesný čas a film na co půjdeme. Zeptala jsem se, jestli mi nemůže dát Felixe k uchu a on, že ne, že ho stále od pátka od rána neviděl. Felix mi řekl před 10ti dny, že nemůže na mojí oslavu, neboť má kurz z práce v Leuvnu a musí tam i přespat. Řekla jsem, že mi to nevadí, že to tedy o sobotu přesunu. Volala jsem tedy Felixovi, a ten mi řekl, že ted nemůže že je stále v Leuvnu, že mi za 10 minut zavolá. To už mi to začalo být podezřelé. Neozval se. Celé 3 hodiny se neozval. Jak, že nespal doma?! Kde jako spal?! Proč mi lhal? Tak jsem mu napsala jen: Vážně?? a on: ??? a já Zavolej mi! Ani potom nezavolal.

Začala jsem panikařit. Určitě spal u nějaké holky, možná je to ta bejvalá. Proč mi lhal?! To si myslí,
že se nedozvím pravdu?! Poslední dobou mi lže pořád, tady něco nesedí. Proč já?! Tohle si nezasloužím, chci mít hodného kluka, co si mě bude vážit. V autobuse do Antwerp jsem brečela a pila. Ania mě utěšovala, ale nebylo to moc platné, nebot jsem si připadala jako naivní husa, co mu na všechno skáče. 20 minut před začátkem kina volá Bogdan, že už je tam, že čeká uvnitř u vchodu, kde jsme. Byly jsme asi 5 minut busem od kina. Nějak jsem se dokázala uklidnit a představit si svou budoucnost bez něj, nebylo to lehké, ale jednou se to stejně stane. Chtěla jsem znát pravdu a byla jsem připravená jí z Bogdana vymámit (mimochodem Bogdan mlžil takovým způsobem, že mi i řekl, že on je hodnej kluk a že ho můžu praštit až ho uvidím, ale že mi nic neřekne, že bych se měla na vše zeptat Felixe a já mu odpověděla, že už ho nikdy neuvidím - doufám, že mu mojí rekci nesdělil :D).

Vešli jsme do kina a já ho UVIDĚLA! Stál tam! Felix tam stál s růží a prohlížel si, co všechno dávají. Já byla ta první, co si ho všimla. Chvíli jsem dělala, že ho nevidím a šeptala Anie, že Felix tam stojí s růží, načež ho zpozorovala i ona a rozeběhla se se mnou k němu. Přivítali se a pak jsme se přivítali i my dva. Nemohla jsem tomu uvěřit, co tam dělá?! Jak je tohle možné?! Předal mi růži a řekl, že tohle nikdy nedělal, že není na Valentýnské věci. Já jsem tam jen stála a nebyla schopná slova. Pak mi vše vysvětlil. Celé to s Bogdanem naplánovali. 10 dní plánovali, mlžili, a vymýšleli jak to vše skloubit, aby mi udělali takovéhle překvapení. Nikdy mi nikdo neudělal takovéhle překvapení. Tohle se stává prostě jen ve filmech. Dal si na tom tak záležet. Šli jsme spolu tedy na film, který jsem si prvně řekla, že na něj určitě nepůjdu s žádným klukem a užili si to. Byla to sranda. Poté jsme šli pít, což bohužel už taková sranda nebyla (byl tam zpruzený Tomek, co žárlil i na Felixe)

V neděli jsme se probudili a měli dokonalé ráno. Šli jsme se i projít na trhy, Felix pak vařil večeři tedy udělal spíše rybu, ale tak dobrou rybu jsem vážně ještě nejedla. Já upekla brambory a udělala salát. Neustále mi opakoval, jak je to nádherný den a že nechce aby skončil. Bohužel skončil, já musela odjet a on musel na párty toho kamaráda, kam se mu vůbec nechtělo. Já jsem přespala u Anii, což byl taky zážitek. Ania zjistila, že její host rodiče tam nainstalovali kameru. Ale jinak byla srandu. 


Toť asi konečně vše k tomu mému životu tady. Anet tyhle dny si prosím pamatuj do konce těch dnů tvých! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat