Úkol

Ahoj broučku,
je to tu! Už to zase přišlo. Úkol, který jsem odkládala jak nejdéle jsem mohla, ale už s tím nemůžu dál otálet. Vzhledem k tomu, že jednou chci napsat knihu a hlavním tématem určitě budeš Ty, musím se s tím teď poprat. Jde o to, že mě Simča poprosila ať napíšu další úryvek do její knihy, o Tobě, o nás a o všem po nás. Nu řeknu Ti začala jsem, není to zrovna jednoduché to vše znovu sepisovat, pocity, špatné vzpomínky, ale dělám to. Člověk to musí vyventilovat, nebrečím u toho, ale dobře mi také zrovna není. Slíbila jsem, že už plakat nebudu, a tak se to snažím dodržet, ale možná že to na mě zase přijde, nikdy nevíš.

Každopádně už mám dvě strany a teprve teď se chystám začít psát o všem po tom. O naší lásce se tam moc nezmiňuji, protože na to by vážně možná nestačila ani jedna kniha, i když jednou bude muset stačit! :)) Zrovna jsem si říkala, jak bych zase vrátila čas zpátky, abych Tě aspoň jednou objala, dala Ti pusu, nebo abys mě učil hrát na kytaru, šli jsme do hospody, tančili jen tak v pokoji a nebo aby jsi mě zlochtal takovým způsobem až by začaly stékat slzy po tvářích a tvá mamka si myslela, že se tam vraždíme! :)

Možná v jiné dimenzi, v jiném paralelním vesmíru jsme stále spolu a nic z toho se nestalo. Bůh ví, jak by to vše skončilo, nikdy se nedozvím jestli bychom spolu byli šťastní až na věky, ale to asi ne, to se prý stává jen v pohádkách. Takhle na Tebe mám ty nejkrásnější vzpomínky. Píšu si s Danielou, taky přišla o přítele (o svého prvního) takže o to větší rána, i když.. Už přestanu říkat, že je na tom někdo hůř, pro každého jsou ty jeho problémy těmi největšími a kort, když se setkaly se smrtí blízkého člověka. Ono už je to ve výsledku jedno jestli to je přítel č. 1 nebo 50 a nebo jestli je to babička, vždycky to zasáhne a nikdy na to nikdo nemůže být připravený.

Prostě jsem Ti jen chtěla napsat, že mi zase hrozitáncky moc chybíš. Už s Tebou nebudu jezdit na festivaly a ty za mnou už nemůžeš stát na koncertech Tří sester a bránit lidem, aby do mě vráželi a nebo mi od nich chytit cédéčko, není to prostě fér. Já vím, že život smrtí nekončí, ale nemohl jsi tu být o něco déle?! Takhle mě tu nechat.. Kéž bys byl v ČR až tam přijedu nebo kéž bys mi zavolal na skype či mi napsal na dobrou noc.. Nesnáším slovo kéž by a kdyby!! Kde bych asi byla kdyby se to nestalo?! Rozhodně ne tady, protože tuhle rodinu jsi mi sehnal ty. Samé kdyby, kdyby, kdyby.. Zajímalo by mě, co bys dělal Ty na mém místě. Možná i takový scénář někde ve vesmíru je, ale mě by strašně ubíjelo se dívat, jak jsi smutný s tím, že Ti nijak nemůžu pomoci, že oba musíme počkat až přijde i Tvůj čas.

Taky jsem si napsala dopis do budoucna, který mi přijde za 5 let. Zde je na něj link, kdyby sis chtěl počíst! :) http://www.starsija.cz/vzkaz/detail/ahojky-me-budouci_455

Tak já jdu zase něco napsat pro Simču ať to mohu, co nejdřív odeslat. I love yoooouuuu :-* so much!!! :'(