Zkouška

Milý Martínku,

tak jsem se sama rozhodla podstoupit hned několikery zkoušky najednou! :) Nejenže zítra mám důležitou zkoušku z holandštiny (vlastně tu poslední) z levelu 1.2, ale taky jsem se rozhodla, že si vyzkouším jestli jsem a nebo nejsem závislá. A tak jsem si zakázala přístup na FB, ono se tam stejně nic neděje a když tam týden nebudu chodit, svět se nezboří.

Inu myslela jsem si, že na ničem závislá nejsem, ale na FB tedy asi jsem. Byla jsem tam každou chvílí, když už má FB člověk i na mobilu, stane se z něj otrok a každou chvíli kontroluje nové příspěvky, i když se žádné neobjevují. Taky je to můj malý experiment, jestli si někdo všimne, že tam nechodím! :) :D Dostupná jsem stále jako třeba na Skypu, Whatsappu a dalších věcech! :) Jen jsem si říkala, že by bylo príma takhle prověřit sama sebe, co myslíš?!

A můžu Ti říct, že takhle uvolněně už jsem se dlouho necítila. Vážně to svazuje. Přitom se tam nic neděje. Nechci být na ničem závislá, a tak musím FB zásadně omezit, je to žrout času, ideálů a myšlenek. Člověk u toho jen sedí, už si víceméně ani s nikým nepíše, a když tak velkou náhodou, a stále jen kliká na obnovení stránky a čeká na.. Na co vlastně? Zázrak? Závratnou myšlenku? I ty se tam objevují, chvilku se nad nimi zamyslím a za 10 minut už nevím, že tam nějaká byla. Jsem unavená, byla jsem tedy unavená. Z neustálého kontrolování. Co kdyby mi někdo něco lajknul a nebo to lajknul někomu jinému? To přeci musím hned vědět..

Oh můj bože.. Stydím se sama za sebe a plus jsem pak ještě řešila proč tohle nikdo nelajknul a téhle holce tuhle ošklivou fotku ano a proč On lajknul to a to?! Fuj, fuj, fuj... Hnus.. Tenhle týdenní odpočinek je úplně ideální! :) Odinstalovala jsem si to z mobilu a tak si můžu užívat konečně života. A víš co? Nevím, co dělat s tolik volným časem :D. Ba ne, vím, mám tolik restů a musím to vše dodělat. Konečně, ať mám na prázdniny klid! :)

A nechci nic zakřiknout, ale vypadá to, že mě tu opravdu navštíví rodiče (jak moji tak tvoji) tedy stále doufám, že už se to rýsuje více než kdy jindy (k tomuto závěru jsem došla po včerejším telefonátu s taťkou, kdy mi sdělil, že by to nejspíš šlo :D). Těším se na ně, aspoň jim všem budu moci dát dárky, které tedy ještě musím koupit. Nu nejprve vymyslet, co vlastně koupím. Achjo, už zase na mě jde placení. Tento měsíc si musím platit i školu 94 euro a dát si stranou 110 euro pro strejce, nu není to jednoduchý ten život :). Néé dělám si legru, je to jednoduché a já mám peněz, že nevím co s nimi :).

Jdu na kutě, tak přeji dobrou noc lásko má :-*