pátek 10. ledna 2014

Leden 2013 - chata

Už to bude skoro týden, co jsem v Belgii po Vánočních prázdninách. Po sněhu ani památky. Ba dokonce dnes tu máme okolo 8°C. Neuvěřitelné, svítí slunko a všichni jsou šťastní. Nu kéž by byli! :) Já dnes zase byla na hodině Holandštiny a napsala si test. Každopádně jsem udělala tu chybu, že jsem místo data 10.ledna 2014 napsala 2013, rázem tři otázky špatně.. Naštěstí učitelka mi test vrátila a já si to s klidem mohla opravit.

Ani nevím, co jsem dělala tenhle den loni, ale nejspíš jsem plánovala, jak pojedu na oslavu mé kamarádky na chatu, kterou zamluvila. Vím, že jsme se pak rozhodly, že by bylo skvělé, kdybys jel s námi. A ono to taky skvělé bylo, ba dokonce mnohem lepší. Byli jsme zrovna ve fázi "pauzy", ale ani nevím jestli to tak mohu nazývat. Řekla bych, že to spíš byla fáze mé pitomosti, nu ale co.. tohle už prostě nezměním. Chtěla jsem si ověřit jestli tě miluju a jestli ty miluješ mě. Ověřeno. Bylo to tak a né jinak. Chatu jsme si náramně užili i díky tomu, že jsme měli vlastní pokoj s koupelnou! Jééé vážně si vzpomínám úplně snad na vše. A po prvním dni, kde jsem se klasicky opila jak pes, jsi se o mě staral. Jako vždy! Ty ses uměl tak dokonale starat! Když jsem vydávila snad i své poslední vnitřnosti, vždy jsi přišel a byl u mě. Hladil mě, objímal a snad se i modlil, aby mi bylo líp a víš co? Ono to fungovalo, vždy když jsi tam byl se mnou, se mi pak udělalo líp a my mohli začít pařit zase znovu. Bylo to skvělé období. I když nikdo nechápal, jak to, že se chováme takhle jako pár a vlastně máme "pauzu". Nikdo nás nechápal, mě vlastně stále určitě nikdo nechápe. Ale my jo! My pro sebe to pochopení měli. Já pro tebe a ty pro mě. Klasika.. Nejvíc nejlepší bylo, jak jsi mě prostě rozesmíval - a rozesmíval si všechny! :) Ted to tu smolím a usmívám se u toho taky, protože jsem si vzpomněla na ty záchvaty smíchu, které jsem kvůli tobě měla - asi jsi mi hodně prodloužil život, škoda, že jsem ho nemohla prodloužit i já tobě :(. Tuhle vlastnost jsem na tobě zbožňovala asi ze všech nejvíc, umět mě vždy rozesmát. Posílám Ti tam nahoru ty největší úsměvy, i když bude asi ještě chvíli trvat než přijde třeba první záchvat smíchu... Ono to chce jen čas, viď? :)

2 komentáře:

  1. S tím záchvatem smíchu si to začnu brát osobně (když si vzpomenu na tu cestu autem na Silvestr) :D
    Krásně píšeš Anetko a nezapomeň, že tu pro tebe vždycky budu :-*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neber si to osobně zlatíčko, záchvaty smíchu s tebou mám od dětství a nikdy je mít nepřestanu! :) Spíš to bylo myšleno tak všeobecně, ty jsi ta moje VÝJIMKA! :-* A já tu vždycky budu pro Tebe :-* :) A děkuju moc za vše!

      Vymazat