vidíš, pak že na ty výročí nejsem, moc dobře si uvědomuji, že dnes je to přesně půl roku, co už jsme se neviděli, ani se neobjali, nic. Půl roku jsem bez nejlepšího kamaráda, sexu a zážitků, které bych s tebou měla. Půl roku.. Ten čas neuvěřitelně letí, stále mi ale připadá, jako by to bylo včera, co jsem se to dozvěděla. Nicméně musím se i pochválit za svůj postup životem. Půl roku a já už jsem čtvrtým měsícem v Belgii, učím se holandštinu, občas si zpívám i tancuju a mohu říct, že občas si i ten život vážně užívám! :)
Zprvu jsem chtěla napsat zase nějaký šíleně smutný článek, ale proč? Proč se mám neustále trápit, když ty jsi už na tak úžasném místě a tvé vědomí se posunulo takovým způsobem, o jakém se mi ani nesnilo. Já se vyloženě těším na svou smrt, né že bych se zabíjela, ne to vůbec, ale nebojím se jí. Vím, že prostě se člověk jen dál posune. Takže já vím, kde jsi. Ty, Tvá pravá podstata - bezpodmínečná láska. Můžeš být i na více místech najednou - paráda. Vážně Ti občas i závidím, navíc si zemřel mladý, takže obklopený spousty přátel a celou rodinou a mohl si vidět, jak nás to všechny zasáhlo.
Občas se mi o Tobě zdají sny a nesnáším, když v těch snech znovu umíráš a já to prožívám celé zase znova. Proč se má mysl musí neustále trýznit?! Já tohle nemám zapotřebí! Život je tady a teď! Nebaví mě se neustále zaobírat minulostí, vážně ne. Co bylo a jaké to bylo. Prostě to bylo, tečka, ale ted je ted. Chci si vytvořit zase krásné vzpomínky i na tohle období. Chci Tě nechat jít. Chci si zase užívat toho života, který tu stále mám, neboť i kdybych žila sto let je to stále neuvěřitelně kratoučké období, oproti věčnosti, co přijde pak! :) Občas se přistihnu i jak myslím na to, že bych byla znovu zamilovaná. Vždyť to je to nejhezčí období - zamilovanost. Proč bych se o něj měla ochuzovat?! Je vážně čas na to posunout se dál. Miluju Tě stále, na tomto faktu se nikdy nic nezmění, ale chci tu být i pro druhé, ne aby tu byli všichni jen pro mě! :)
Chci zase začít žít. A tak bych Ti ráda slíbila při tomto našem "zvláštním" výročí, že si budu vážit každé chvíle, kterou na tomto světě mohu strávit za nás oba, že si budu užívat každý moment a že na sobě nepřestanu pracovat! :) Slibuji Ti, že už budu více šťastná než smutná a slibuji Ti, že mě bude mít více lidí rádo než nerado! :)
Dnes jsem řekla spolužačce, že je to přesně PŮL ROKU a ona se na mě podívala a řekla: nejvyšší čas posunout se dál. A má pravdu! :) Nechci být už více smutná. Nedělá to dobře a člověk z toho může i onemocnět. Chci si UŽÍVAT. Na tábor se těším, těším se tak neuvěřitelně až to snad ani není možné. Taky ve čtvrtek letím do ČR, a v pátek slavím narozeniny s přáteli. Těším se, strašně se na všechny těším! :) Těším se i až budu zpět, protože mám ráda tuhle rodinu a tuhle Belgickou zkušenost i holandštinu.
Uvědomit si to mě stálo spousty sil a neustále nad tím přemýšlím, ale každopádně je lepší být veselý než smutný, vždyt i Ty sám si nesnášel, když jsem byla smutná a vím, že teď jsi určitě moc rád, že jsem k takovému rozhodnutí dospěla. Už nezbývá nic jiného než se tím začít poctivě řídit. Myslet na Tebe nepřestanu, jen u toho už snad nebudu nešťastná, ale šťastná, protože jsi tam kde jsi. Nemůžeš být na lepší místě a já jsem o tom přesvědčená. Mělo se to stát a já zase začnu žít. Děkuju za všechny zážitky a zkušenosti, které kvůli Tobě mám a moc Ti děkuji, že nade mnou stále držíš ochranou ruku. Miluju Tě broučku! A dávám Ti jedno velké S Bohem..... Jdi za Sluncem, Láskou - taky půjdu! :)
NAVŽDY <3
Žádné komentáře:
Okomentovat