Píšu

Miláčku, broučku, zlatíčko,
sepisuji naše vzpomínky, moje vzpomínky. O tom co bylo, o nás dvou, o velké lásce, která skončila rychleji, než si stihla uvědomit, jak moc velká je. Píšu o holce, která lituje toho, že si Tě víc nevážila, která lituje dní, kdy se chtěla hádat, lituje... Lítost není moc fajn. Nevím, jak se jí mám bránit. Jednou za čas to ale prostě přijde. Můj nový život začal odjezdem do Belgie, ale ten kráter v srdci nezmizel, spíše se jen zvětšuje. Je tam díra, prázdno.. Já si tu tak sedím, poslouchám smutný songy a nevím, kam mě život dál zanese. Nevím, co dělat, ale to je tak nějak jedno, protože mám rok navíc. Mám rok na to, dát se dohromady!

Paprsek měl sraz o víkendu. Mrzelo mě, že tam nejsem, nemohu jet, ale tak budou si mě o to více vážit v létě! :) Bůhví jestli bych jela být v  Čechách. Dříve se mi tam jezdit nechtělo. Vzpomínám jak jsme byli "spolu" v Sánech a já se na tebe naštvala, že jsi opilej - klasika, že hulíš brko, i když to nesnášíš - nehulil jsi, jen jsi si tak ubalil cigáro, že říkáš, že tak hrozně zlobíš - to mě štve doteď :D, tvoje nejhorší věta evr! :D Nebyl jsi dokonalý, já taky ne, ani jsme nebyli dokonalý pár, ale milovali jsme se, nepodváděli se, byli k sobě upřímní, věřili si, posouvali jsme se vzájemně dál, svěřovali jsme se, myli se ve vaně, koupali se v bazénu, venčili Arvenku, sledovali dětské filmy v kině a měli se tak nějak krásně! Hlavně nikdy nezapomenu na ten pocit, jak jsme se vedle tebe budila v sobotu ráno. Skoro každou sobotu ráno, jsem se vedle Tebe mohla probouzet a už v tu dobu jsem za to byla vděčná, že se mám ke komu přitulit, koho sledovat jak spí, hladit a budit tě polibky. Chybíš mi strašně moc... Den ode dne víc. Mohu myslet na cokoliv chci a stejně myslím především na Tebe. I když mluvím o jiných "lidech" je to protože mi chybíš ty. Snažím se sama sobě namluvit, jak moc se mi líbí úplně někdo jiný a přitom je to jen proto, že tu nejsi, že mi chybíš ty sám, a že mi tě občas tak moc připomíná.

Posílám polibek koťátko moje. Už nebuď smutná a usměj se, to ti sluší mnohem víc!

Vždyť už se přeci usmívám, ještě, že tě mám, nevím, co bych bez Tebe dělala... Ano a stále to nevím..