Shaggy: Velikonoce

Zlatíčko,
tak se to opravdu stalo. Navštívili mě tu rodiče s těmi tvými! :) Mám z toho největší radost. Byly to naprosto nezapomenutelné prázdniny. Za týden sjem stihla takových věcí, co jsem nestihla za 5 měsíců. Jsem příjemně unavená a ráda bych zůstala v tomhle snění dál, ale zítra už mě čeká návrat do reality. Chtěla bych Ti moc poděkovat, že to všechno takhle krásně vyšlo. Teď už jsem si opravdu jistá, že všechno z mé knížky se splní! Nepochybuji o tom! :) Měla bych jí dnes zase upgreadovat.

Ve středu jsem byla s mojí rodinkou navštívit město Ieper, které bylo velmi poznamenáno první světovou válkou. Skoro celé město totiž bylo zničeno a postaveno zcela znovu, a to muzeum bylo opravdu jedno z nejzajímavějších. Pak jsme si došli na luxusní zmrzlinu a pokračovali jsme ve výletě. Byli jsme se podívat snad na největším hřbitově, kde byli pohřbeni lidi z první světové, většinou mladí kluci ve tvém věku, bylo mi z toho smutno. Poté jsme jeli se mrknout na bunkry, které byly postaveny ve válce, vyslechli jsme si skladbu, kterou hrají každý den po celý rok, protože dnes je to přesně 100 let od první světové války. A nakonec jsme skončili v restauraci, kde jsem si dala luxusní lazaně a kde jsem měla záchvaty smíchu se Sofí až mi tekly slzy.


Se Sofí jsme vyšly na zvonici

Celodenní výlet se opravdu vydařil, tak jak měl a já jsem byla nejšťastnější, že jsem mohla jet s nimi.

Ve čtvrtek se Barunka rozešla s Márou, volala mi, brečela do skypu (to není žádná ostuda, to dělám pořád) a ptala se, zda-li bych nemohla přijet. A já mohla. Petra mě tu nepotřebovala, a tak jsem se během deseti minut sbalila a vyrazila na výlet do Rotterdamu. Barunka mě vyzvedla na nádraží a pak už jsme jen pily nějaký ten alkohol na legraci (né na zapomenutí, protože to by se dělat nemělo) a bylo nám krásně. V celém baráku sami, prostě jsem si to s ní zase užila. Probraly jsme, to co jsme probrat měly a já si čím dál tím víc uvědomuji, že až odjede tak mi tu bude vážně chybět. Za kým budu takhle spontánně jezdit? Snad se někdo najde! :)

V pátek jsem se ve tři sebrala a jela domů. Rodiče měli v plánu přijet kolem páté, nakonec přijeli v půl osmé, ale přijeli, a to je hlavní. Byl to neuvěřitelný pocit, moci je provést po baráku a čtvrti kde žiju, ukázat jim, jak žijí lidé tady, a tak. První noc měli spát v apartmánu pro 5 lidí v hotelu CityInn Antwerpen, což samozřejmě se povedlo ale navíc jsem tam na tajnáka spala i já, protože to byl apartmán pro 6 lidí. Luxusně zařízený, 2 velké televize, 2 koupelny, krásná kuchyň a skvělé sedačky, to vše za opravdu krásnou cenu 105 euro za všechny. Chtěli jsme si to prodloužit i na druhý den, ale to už bylo obsazeno někým jiným.

Večer jsme si tedy našli jiný hotel poblíž Antwerp někde v lesích, trošku horší kvalita, ale zase tady byl i kulečník a společenská místnost, kterou jsme si zabrali jen pro sebe. V sobotu jsme navštívili nejdříve Den Haag, abychom se mrkli na moře, bylo tam tak krásně. Poté jsme projížděli Lisse, kde jsou plantáže tulipánů, a nakonec jsme navštívili Amsterdam. Myslím, že takových zážitků budu vstřebávat ještě dlouho. Hulili jsme uprostřed Amsterdamu, viděli jsme dívky ve výlohách, "ukradli" jsme týpkovi nákup a nakonec jsme ochutnali vesmírné koláčky, ze kterých jsme s bráchou měli největší záchvaty smíchu. Prostě nejkrásnější sobota.

V neděli už přišla na řada jen návštěva Antwerp, přičemž všichni byli unavení a viděli tedy jen nádraží, ale já s tvojí mamkou a bráchou jsme to šli projít dál a i já jsme objevila další krásná místa tohoto města. Poté už nás čekala jen káva u mě doma a rozloučení, které pro mě bylo těžší než jsem si myslela. Zaprvé jsem byla unavená a za druhé bych nejraději, aby tu se mnou žili. Kéž by Česko nebylo daleko 1000 km, ale třeba jen 500 km.

Za tohle všechno jsem Tobě a samozřejmě Tvé rodině s mojí strašně vděčná. Počasí vyšlo úžasně a nakonec i ty hotely byly levnější než jsem si myslela. Mám ty nejhezčí vzpomínky na tenhle týden.